Přeskočit na hlavní obsah

Škody způsobené špatným postřikem dosáhnou 1,6 milionu dolarů. Neví se, kdo je zaplatí

Postřik, který je v zahraničí zakázaný

Sedm vinic v Marlborough ošetřil dodavatel nevhodným postřikem. Asi 5 km od Blenheimu vzdálené vinice na pláních okolo Wairau tak vyprodukují hrozny i víno nevhodné pro export.
Konzultant Murray Paterson, který v této situaci pěstitelům radí, potvrdil, že postřikem Perk Supa na bázi fosforu a draslíku byly vinice ošetřené v březnu.
Tento produkt svaz pěstitelů New Zealand Winegrowers nedoporučuje, protože jeho prahové hodnoty jsou vyšší a neumožňují vyvážet vína na klíčové trhy jako je Kanada. Hrozny ošetřené tímto postřikem budou pravděpodobně neprodejné, ledaže by byly použity na výrobu vína určeného výlučně pro novozélandský trh, kde se připouští prahové hodnoty vyšší. Ale i tak bude výkupní cena hroznů mnohem nižší a pěstitelé získají zpět jen malou část nákladů. "Tato chyba bude stát pěstitele jejich příjmy dva příští roky," řekl Paterson.

Kdo zaplatí škody a kdo za ně může

Cena nekontaminovaných předpokládaných 900 tun hroznů získaných ze všech ošetřených vinic by byla asi 1,6 milionu NZD a tuto částku se pěstitelé snaží získat od dodavatele postřiku zpět. Paterson uvedl, že je pravděpodobné, že dodavatel má nějaké pojištění odpovědnosti za škody, ze kterého by mohla být škoda uhrazená, ale dodavatel nechtěl tento případ komentovat. Podle Patersona nejednal dodavatel úmyslně a v deníkových záznamech poctivě uvedl podrobnosti kde, kdy a jaký postřik používal.
Philip Manson, ředitel Sustainable Winegrowing New Zealand, poznamenal, že nechce komentovat jednotlivé případy, ale že platí doporučení nepoužívat postřik Perk Supa, i když je na Novém Zélandu povolený, a to právě kvůli problémům na exportních trzích. 
Clive Jones, předseda Wine Marlborough, řekl, že je velmi vzácné zmýlit se při použití postřiků. Podle něj jsou pravidla New Zealand Winegrowers jasná a je přesně uvedené, které postřiky jsou povolené.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.