Přeskočit na hlavní obsah

Světová novinka, už žádné nebezpečné postřiky! Hrozny s kofeinem odolají škůdcům

Bez pesticidů a herbicidů

Hessenské ministerstvo pro životní prostředí, ochranu klimatu, zemědělství a ochranu spotřebitele presentovalo spolu s odborníky výsledky mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu univerzity Geisenheim, kteří vyvinuli nové takzvané kofeinové hrozny.
"Ve vinohradnictví nebudeme v budoucnu potřebovat postřiky pesticidy ani herbicidy," prohlásila hessenská ministryně zemědělství Priska Hinz ve Wiesbadenu během presentace mezinárodního výzkumného projektu, jehož hlavním cílem je vyvinout odrůdy rezistentní proti škůdcům. Skupina evropských a jihoamerických vědců kombinovala genetické vlastnosti kávovníku a révy vinné.  

Kofein jako ochránce

Takto vzniklé plody mají všechny vlastnosti vinných hroznů a navíc vysoký obsah kofeinu. "Kofein působí v hroznu jako přírodní obrana proti různým škůdcům. Obávaní škůdci nejen v Hessensku jsou především octomilka třešňová (Drosophila susukii) a hmyz druhu Lobesia vitisana, kteří by díky těmto novým druhům révy už v budoucnu vinařům a vinařkám nekomplikovali život a nenapadali by a neničili úrodu," řekla Hinz.
Jedná se o výsledek praktické spolupráce hessenské mezinárodně proslulé vinařské školy v Geisenheimu s partnerskými organizacemi v Argentině a Brazílii. "Během mé návštěvy Argentiny na podzim roku 2014 jsem se za doprovodu expertů z geisenheimské university s celým projektem seznámila. Všichni účastníci výzkumu se dohodli na jeho naprostém utajení, protože ekonomický potenciál tohoto objevu překračuje všechny hranice," uvedla Hinz. 

Začátky pokusů nevyšly

Při vývoji nových hroznů za použití poznatků z oblasti genetiky rostlin se naráželo na mnohé překážky. "První vyvinuté hrozny měly velmi málo vlákniny a tím příliš málo šťávy a fruktózy. Ale i toto zjištění bylo důležitým stavebním kamenem v tvorbě nových odrůd," vysvětluje profesor Ernst Rühl z vysoké školy v Geisenheimu, který pracoval na projektu za hessenskou část odborníků a současně celý mezinárodní tým vedl. "Obrat nastal, když jsme použili samčí buňky kávovníku a samičí buňky hroznů, problém byl vyřešen téměř okamžitě." 

První víno z nových hroznů

V Argentině již byly vypěstovány dvě generace hroznů, sklizeny a použity k výrobě vína. "Cukernatost moštu z nových hroznů byla velmi uspokojivá a navíc v žádné růstové fázi nebyly hrozny napadeny žádnými škůdci. V nadcházejícím období vysadíme pro pokusné účely asi půl hektaru v Rheingau a čtvrt hektaru na Bergstraße," oznámil Rühl . 
"Už od samého začátku se na výzkumu Hessensko podílelo i finančně a tento projekt podpořilo částkou 250 tisíc EUR. Proto veškerá práva k těmto novým formám hroznů máme také," oznámila ministryně Hinz.
Pokud tento objev skutečně povede k zamezení užívání pesticidů, jejichž rakovinotvorné účinky ohrožují spotřebitele, vinaře, sousedy i jejich děti, bude se jednat o obrovský průlom.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania