Přeskočit na hlavní obsah

Hacknout vinici bude brzy výzva

Postřiky pod kontrolou

Vinař Richard Grünewald z vinařství Grünewald & Schnell z Worms-Horchheimu stříká vinnou révu s traktorem. Ale na jeho postřikovači jsou ještě senzory, které měří spotřebu pesticidů. Cílem Grünewalda je tuto činnost optimalizovat a dělat ji ekologičtěji a udržitelněji. 
Proto společně se studenty z Hochschule Worms vyvíjí aplikaci, která kontroluje, jestli postřik skutečně skončí na vinici a nezatěžuje nadbytečně okolí. "Nemám na tom žádný obchodní zájem, chci jen pracovat ekologicky," říká Grünewald.

Záznam a analýza dat 

Dělá to takhle: Tři senzory na traktoru měří, kolik je spotřebováno pesticidů. "Využitím prostorových dat lze navíc zjistit, jestli je postřik rovnoměrně rozložen na celé ploše vinohradu," vysvětluje aplikaci profesor Bernd Ruhland z Hochschule Worms. Aplikace také ukazuje vinaři na jeho traktoru, kolik každý den použil postřiku.
"V současnosti řešíme mechanický problém: máme na senzorech příliš mnoho pěny, která jejich měření ovlivňuje," říká Ruhland. Příští rok na jaře se proto bude aplikace znovu testovat v terénu.

Hacknout vinici

Grünewald vidí velkou příležitost v takzvaném "precizním zemědělství" řízeném pomocí počítače, který dokáže vše optimalizovat v souladu s místními podmínkami. "To je trend k větší profesionalizaci pěstitelství. Vytvořte precizní dokumentaci, jak révu vinnou pěstovat a předejte ji automatům. Ty se nemýlí," říká. Dokonce i počasí lze s pomocí digitálních technologií lépe predikovat a poskytovat lepší předpovědi pro hrozby plísňové infekce révy vinné.
Jenže to také bude přinášet rizika: "Teoreticky byste mohli hacknout vinici," říká Grünewald. Pěstitelé by mohli přijít o svá tajemství a proto se zdráhají svá data do systémů poskytovat. Proto je v regionu nad těmito novými postupy velké znepokojení.

Technologie umí víc, než si lidé přejí 

Hesenská Hoschule Geisenheim, proslulé německé výzkumné centrum vinohradnictví, poslední vývoj pozorně sleduje. Ale mnoho digitálních možnosti ještě není zralých pro praxi, vysvětluje ředitel ústavu pro všeobecné a ekologické vinohradnictví, Manfred Stoll.
Například senzory na traktoru by mohly měřit v listech obsahu dusíku a chlorofylu. Z toho by se daly vyvodit závěry o budoucím moštu, který bude určený ke zpracování na víno.
Stroje s sebou nesou velký potenciál rozvoje, říká Stoll. "Ale není to nutně tak, že vinaři vytvoří čím dál lepší vína, jen s pomocí strojů a aplikací mohou většinu procesů optimalizovat."

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.