Přeskočit na hlavní obsah

57. ročník Vino Ljubljana skončil

Oproti loňským 311 vzorkům z 19 zemí se letošní Vino Ljubljana, nejstarší soutěže na světě, zúčastnilo 358 soutěžících vín od vinařů z 21 zemí včetně Japonska, Uruguaye, Nového Zélandu či Argentiny.
40 hodnotitelů z 11 zemí rozhodlo ve dnech 29. až 31. května o těchto vítězích:

Kategorie Světová vína
Bílá suchá vína
Chardonnay Bagueri, 2011
Vinska klet Goriška Brda, Slovinsko

Růžová vína
Cabernet Sauvignon Rosé, 2014
Víno Mrva & Stanko, Slovensko

Červená suchá vína
Otazu Premium Cuvée, 2011
Bodega Otazu, Španělsko

Šumivá vína
Penina Kappelman ZGP, 2006
Vinska klet Frelih, Slovinsko

Přírodně sladká vína
Modra Frankinja Sušeno grozdje, 2010
Vinska Klet Prus – Jožef Prus, Slovinsko

Kategorie Slovinská vína
Steyer Vaneja Dišeči Traminec, 2007
Steyer Vina, Slovinsko

Tsukamoto Trophy
Otazu Premium Cuvée, 2011
Bodega Otazu, Španělsko

Vinofed Trophy
Cabernet Sauvignon Bagueri, 2011
Vinska klet Goriška Brda, Slovinsko

Šampioni slovinských odrůd
Chardonnay
Chardonnay Bagueri, 2011
Vinska klet Goriška Brda, Slovinsko

Refošk
Refošk Kocinski, 2011
Steras, Slovinsko

Šampioni slovinských vinařských oblastí
Štajerska Slovenija
Steyer Vaneja Dišeči Traminec, 2007
Steyer Vina

Goriška Brda
Pikolit, 2011
Vinska Klet Goriška Brda


Národní šampioni
Slovinsko
Steyer Vaneja Dišeči Traminec, 2007
Steyer Vina

Chorvatsko
Graševina - Ledeno vino, 2012
Podrumarstvo i vinogradarstvo Cmrečnjak

Rakousko
Praittenbrunn, 2011
Weingut Scheiblhofer

Makedonie
Cabernet Sauvignon, 2012
Stobi Winery

Slovensko
Cabernet Sauvignon Ľadové víno, 2011
Château Belá

Rumunsko
Feteasca Alba, 2014
Compania Cotnari

V hodnotitelských komisích zasedali i Josef Valihrach, Fedor Málik nebo Ruth Anselman.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania