Přeskočit na hlavní obsah

Francouzský Loi Evin změněn, ne všechno je reklama na alkohol

Změny Loi Evin

Francouzští zákonodárci schválili minulé úterý změny v proslulém zákonu Evin, který reguluje reklamu na alkoholické nápoje. Představitelé vinařského průmyslu tuto změnu přivítali.
"Objasnění zákona Evin je významný pokrok," uvedl v prohlášení Forgeau Joel, prezident asociace Vin et Société, zastupující výrobce a obchodníky s vínem. Dodal, že odhlasovaný text "nezměkčuje zákon Evin, ale upřesňuje jeho aplikaci."
Tyto změny už v červnu navrhl Gérard César, osmdesátiletý francouzský senátor a bývalý vinař. "Hovoříte-li dnes v tisku o víně a místě jeho vzniku, nemůžete tím přeci propagovat alkohol," řekl César, když návrh předkládal. Návrh si úspěšně razil cestu Senátem, v srpnu však narazil na Ústavní radu a jeho návrhy byly zamítnuty.

V příštím roce o víně už bez obav

Nyní poslanci přijali velkou většinou změnu zdravotního zákona, jehož cílem je odlišit reklamu na alkoholické nápoje, přísně regulovanou od roku 1991, a enologické informace.
Oběma komorami schválená změna by měla vstoupit v platnost dnem vyhlášení zákona, pravděpodobně brzy v roce 2016.
"Vinařský průmysl je spokojen s tímto hlasováním," potvrdila Audrey Bourolleau, generální delegátka Vin et Société který si myslí, že "jakákoli zmínka o vína není nutně reklama".
"Regionální rada chce mluvit o vinařských stezkách, aniž by to bylo právní riziko," řekla a dodala, že nový zákon bude bránit "autocenzuře zejména televizních novinářů."

Vinařství versus zdraví

Reakce ministra zdravotnictví Marisola Touraine je k této reformě nepřátelská a lituje "hlubokého posunu v rovnováze zákona Evin.
K tomu Bourolleau říká, že "Francie utrácí jen 5 milionů EUR na prevenci alkoholismu, ale vinařský průmysl víno přináší 11 miliard EUR."
"Toto je dnes hlavní princip. Nestavme proti sobě zdraví a ekonomiku, ale pracujme společně na vzdělávání a poskytování informací," dodala.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania