Covid-19 zasáhl vinařský průmysl jako celek. Degustační místnosti po celém světě jsou uzavřené a vinařství na jižní polokouli dokončují možná nejnáročnější sklizňovou sezónu. "Všechny sklizně jsou stresující," říká Paula Borgo, hlavní vinařka v Bodega Séptima v argentinské Mendozě. "Covid-19 je jednou z největších výzev mého života. Mám za sebou pětadvacet sklizní a nikdy jsem se tak nemusela starat o zdraví pracovníků."
Vinaři v Jihoafrické republice dokázali sklidit a vylisovat většinu své úrody ještě před vyhlášením pandemie. "Jsme velmi vděční, že jsme sklidili všechny naše hrozny a úroda je ve sklepě," říká Corlea Fourie, vedoucí vinic a vinařů Bosman Family Vineyards z jihoafrického Wellingtonu.
Někteří vinaři uznávají, že sklizeň proběhla dříve. Zejména v Chile, kde byla zvlášť horká a suchá vegetační sezóna důvodem začít sklízet o dva až čtyři týdny dříve, než obvykle. "To, co jsme nejprve považovali za komplikaci, nám obrovsky pomohlo posbírat letošní úrodu brzy," říká Christian Blanc, generální ředitel společnosti Viña Casas del Bosque z chilské Casablanky. Jeho tým zrychlil práce ve snaze dostat všechnu úrodu do vinařství už do Velikonoc, dřív, než virus dosáhl svého očekávaného vrcholu. "Celkový objem se snížil, ale na kvalitu to nebude mít žádný vliv," říká.
Čas se pořádně naobědvat
Přesto v chladnějších oblastech s pomalejším zráním, pokud ještě hrozny nejsou připravené ke sklizni, hrozny zůstávají ve vinici. Novozélandský vinař Walter Blair uvedl, že nedávné chladné teploty po neočekávaném brzkém začátku sklizně umožnily jeho personálu zpomalit a udělat v těžké situaci to nejlepší. I s nezbytným dodržováním bezpečných vzdáleností a bezpečnostních opatření prý mají pracovníci "nějaké delší, kontemplativnější obědy samozřejmě doprovázené záhadnými lahvemi."
Pro vinařství, která ještě sklízejí, je hlavním úkolem udržet počet pracovníků shromážděných v jednom prostoru na minimu. Někteří rozdělili své týmy na menší, rotující směny nebo se rozhodli pro sklizeň strojovou. Obecně jsou rizikoví zaměstnanci doma a většina zahraničních sezónních pracovníků je zpět ve svých zemích. Zdá se, že mezi vinaři panuje shoda v tom, že dny jsou nyní o něco delší, protože dokončení úkolů zabere více času.
"Ve skutečnosti to bylo docela příjemné a uvolněné," říká Justin Van Wyk, vinař v Constantia Glen v jihoafrické Kapském Městě. "Pracujeme pouze s malým personálem, který bydlí na farmě, a proto denně sklízíme menší množství hroznů, což se mnohem lépe zvládá ve sklepě."
Lidé jsou poklad
Blanc z Viña Casas del Bosque z opatrnosti předvídal nejhorší scénář a pracuje s polovinou obvyklých zaměstnanců. "Sklizeň není něco, co můžeme zastavit, takže jsme byli nuceni provést pár opatření, abychom zajistili provoz. Náš tým jsme rozdělily na dva," říká. "Tým B doma zpracovává administrativu, zatímco tým A se aktivně účastní sklizně. Myšlenkou je, že pokud někdo v týmu A onemocní Covidem-19, bude muset jít celá posádka A do karantény a my ji nahradíme týmem B. Samozřejmě to není příliš efektivní, ale neexistuje jiný způsob, jak sklizeň zajistit."
Blancova noční můra se stala téměř skutečností v Distellu v jihoafrickém Stellenboschi, kde několik zaměstnanců přišlo do kontaktu se zahraničním návštěvníkem pozitivně testovaným na Covid-19. "Zahraniční host byl infikovaný a až na jednoho asistenta se celý náš sklizňový tým ocitl v izolaci až do doby, kdy byly testy negativní," říká Elize Coetzee z Distellu. "Být tři týdny doma během vrcholící sklizně bylo velmi stresující."
Kvůli hrozbě Covid-19 zavedla vinařství přísné standardy jak ve vinici, tak ve sklepě. Zaměstnanci jsou poučeni o dodržování šestimetrových odstupů, používání ochranných pomůcek a častém umývání rukou. Ve vinařstvích jsou zřizovány dezinfekční stanice, při příjezdu a odjezdu jsou prováděny kontroly tělesné teploty pracovníků a na začátku každé směny jsou prováděná bezpečnostní opatření. "Každý má svůj dezinfekční sprej k čištění povrchů, nástrojů, zátek, ventilů, čerpadel a všeho, čeho se dotknou," říká Karim Mussi, vinař několika vinařství a značek v argentinské Mendoze, mezi které patří Bodega Altocedro a Bodega Alandes. "Každý vstup má dezinfekční prostor k čištění bot."
Christian Wylie, generální ředitel Bodega Garzón v uruguayském Maldonadu, říká, že společnost zajišťuje dopravu zaměstnanců do a z vinařství, aby se minimalizoval jejich kontakt s okolím. V argentinském Bodega Séptima Bogro sklízejí zaměstnanci po jednom a mají možnost se virtuálně setkávat s psychology.
Víno nic nezastaví
Covid-19 představuje pro vinaře nové výzvy, ale rozhodně to není horší než některé katastrofy, které průmysl přežil, od extrémních povětrnostních katastrof až po válku či po vinnou révu ničící škůdce fyloxeru, která téměř vyhubila vinné hrozny v několika zemích 19. století.
"V Argentině, a zejména v tomto oboru dobře víme, jak zvládat krizi," řekl Mussi z Bodega Altocedro. "Tato sklizeň ukazuje, jak krásná a důležitá je tato práce, kolik pracovních míst vytváří pro pozitivně smýšlející lidi, kteří se nezastavují a jdou vpřed. Žádné války ani krize - a teď pandemie - nás nemohou zastavit."
Pokud jde o kvalitu vína, je nepravděpodobné, že by namísto Matky přírodu definoval ročník 2020 virus. Jak to vidí Wylie z uruguayské Bodega Garzón: "Jsme vděční, že i přes znepokojující stav, který nás obklopuje, příroda poskytuje svoje dary a sklizeň roku 2020 bude nejlepší, jakou jsme dosud měli. Suchý rok a nižší než obvyklé teploty přináší hrozny nadprůměrné kvality."