Přeskočit na hlavní obsah

Vinaři, palírny i pivovary produkují alkohol k dezinfekčním účelům


Whisky-Erlebniswelt J. Haider z Waldviertelu je sice dočasně uzavřený, přesto významně přispěl dodáním alkoholu k výrobě dezinfekčních prostředků. "Optimalizace zisku by nyní neměla být v popředí," říká Jasmin Haider-Stadler, marketingová ředitelka tohoto prvního rakouského producenta whisky. "Pozitivní výhled do budoucna mi dávají týmový duch a loajalita, kterou nyní cítím,“ pokračuje Haider-Stadler. I když je Svět zážitků z popíjení whisky dočasně uzavřený, rodinný podnik nečeká, až krize pomine, ale sám pomáhá.

Pivovar Wieselburg

Díky obecnému trendu vzrůstající nealkoholické konzumace má pivovar Wieselburg k dispozici čtyři tisíce litrů alkoholu, které dealkoholizační systém extrahoval z budoucích nealkoholických piv. Tento alkohol je konzumní, ale také může být využitý k výrobě dezinfekčních prostředků. "Chceme převzít odpovědnost ve společnosti a pomoci rychle a nebyrokraticky,“ říká Christian Huber, hlavní sládek pivovaru Wieselburg.

Vídeňský producent lihovin

Také vídeňská rodinná palírna Gautier-Mückstein se rozhodla za současné krize pomoci: "Naše linky nedávno zahájily výrobu dezinfekčních prostředků. Tímto způsobem jednak zajistíme práci našim zaměstnancům a zároveň zvýšime dostupnost dezinfekčních prostředků," říká Florian Mückstein z Gautier-Mückstein. Plnění probíhá z velkých kontejnerů do kanystrů, které se dodávají různým společnostem, výrobcům potravin i lékárnám.

Gölles

Odborník na ovocné brandy Alois Gölles opakovaně destiloval některé své produkty a získal tak více než 80 % alkohol, který lze použít jako dezinfekční prostředek. "Fruit Protect" je dezinfekční prostředek na ruce a předměty každodenního života jako například kliky u dveří, vypínače, volant, řadicí páka a podobně. V internetovém obchodě Gölles je nyní součástí každé objednávky 125 ml tohoto dezinfekčního spreje.
Freihof
Vorarlberská distilérka Freihof spolu s fotbalovým klubem SC Lustenau a společností Fritsch & Co. vycházely z kreativního řešení sousedního Lichtenštejnska. Zbytky alkoholu, které se dříve skladovaly v suterénu či v podkroví se nyní shromažďují a používají rozumně. Vysoce odolný alkohol lze využít pro výrobu dezinfekce. Může být vyráběn regionálně nejrychleji destilací těchto stávajících zásob. Takto získaný alkohol sice nevyhraje žádný senzorický test, ale v současné době slouží mnohem důležitějšímu účelu: zabíjí viry.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben