Přeskočit na hlavní obsah

Bag-in-box stále na vzestupu

Už je to padesát let, kdy australský producent Angove prodal první Bag-in-Box na světě. Společnost The Nielsen trh vín s tímto balením analyzovala a ukazuje se, že tento trh setrvale roste. Ve Spojených státech se takto balených vín prodá 7% měřeno cenou a 17,5% měřeno objemem prodejů.
Lidem se často zdá, že BiB vína jsou špatná a nepopulární," říká Vice President Client Services společnosti The Nielsen Co., "ale nemají pravdu."
Trh s víny v třílitrovém balení v posledních letech setrvale roste a současně s tím se vína v pětilitrovém balení, oblíbená hlavně lidmi s věkem vyšším než 55 let a nižšími příjmy, prodávají méně.

Úspěch třílitrových balení je rozdělen mezi několik značek. V roce 2010 se pouze dvě takové značky mohly pochlubit prodeji za více než 1 milion USD, ale v roce 2014 se tento počet zvýšil na 16 a dalších pět značek se tomuto číslu významně přiblížilo.
Většina lidí utrácí za třílitrové BiB 16 až 20 USD, což znamená 4 až 5 USD za víno v běžné lahvi. "Hlavní hráči musí spotřebitele přesvědčit, že kvalita jejich vín je dostatečně dobrá a že ve srovnání s lahvovaným vínem nesnižují své nároky," říká Brager.

A je zajímavé, že mnoho lidí nakupuje první BiB víno jen na zkoušku, ale velmi často se k němu vrací a kupuje je opakovaně.

Zde jsou čtyři důvody, proč lidé BiB víno kupují:
  • Mobilita - víno se snadno odnese, kde je třeba, bez rizika rozbití lahve a bez potřeby vývrtky
  • Svěžest - i po otevření zůstává víno mnohem déle svěží, než po otevření lahve
  • Cena - většina vín v třílitrovém balení je levnější, než v lahvi
  • Péče o životní prostředí - nižší náklady na výrobu obalů, transport a jejich likvidaci

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania