Přeskočit na hlavní obsah

Konec prohibice vinaři oplakali

Prohibice

V indickém Mizoramu s více než milionem obyvatel začala platit prohibice v roce 1995. Na základě zákona byl zcela zakázán prodej a konzumace alkoholu. V roce 2007 byl tento zákon novelizován a byla povolena výroba a konzumace vína z tropického ovoce a révy vinné, s limity pro obsah alkoholu a objem spotřeby. Jeho zrušení bylo dlouho požadováno, ale proti tomu se ozývaly rozsáhlé protesty, presbyteriáni pořádali masové modlitby za jeho zachování ve všech svých organizacích několikrát ročně.
Nicméně 10. července 2014 zákon a s ním i zákazy skončily.

Vinařství

O zrušení zákona se velkou měrou zasloužila jediná dvě mizoramská vinařství, Champhai a Hnahlan, založená v roce 2007, v nichž zahájili výrobu v roce 2010 - a 20. března 2013 jej navštívili úředníci vládního Excise & Narcotics Department. Až do finančního roku končícího březnem 2014 vinařství dosahovala ročního obratu kolem 23 milionů INR (300 tis. €).
Ale jimi prosazené zrušení zákazu situaci změnilo drasticky. Výroba z ročníku 2014 vzrostla na více než 200 tisíc lahví, ale více než 80 tisíc se neprodalo.
Champhai vykoupil i v tomto roce dvě třetiny produkce svých 156 členů, ale od ledna již uzavřel smlouvu s
Radiant Manufacturing, kterému dodává 360 tisíc litrů koncentrovaného hroznového moštu. Tato společnost vlastní značku Vinho Porto pro prodej portského v Severovýchodní Indii a Bhútánu.

Fortifikované

Vinařství Champhai a Hnahlan nyní žádají o povolení výroby fortifikovaných vín a jejich uvádění do oběhu. "Můžeme začít prodávat fortifikovaná vína během několika měsíců. Zkušební vzorky brandy, kdy jsme výrobu zkoušeli, během kontrolní návštěvy úředníků všechny zmizely," konstatoval výrobní ředitel a uzavřel: "Byli jsme hodně dlouho na suchu."

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania