Přeskočit na hlavní obsah

V Krakově uspěla především vína ze Slovenska a Česka

Fundacja Na Rzecz Rozwoju i Promocji Winiarstwa "Galicja Vitis" pořádala soutěž Międzynarodowy Galicyjski Konkurs Win 2017 už posedmé, letos ve dnech 22. až 23. června. Soutěž se pořádá podle mezinárodních standardů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), ale ne pod její záštitou. 
Letošní účast i počet medailí ve srovnání s loňskem klesly, namísto více než 500 přihlášených vín jich letos bylo o sto méně a počet rozhodujících medailí klesl téměř o třetinu. Soutěžní poplatek za přihlášení vzorku byl opět 25 EUR, což je o 25 EUR víc, než letos mimořádně požadovali organizátoři mezinárodní soutěže v Bukurešti😏.
Ze 133 celkem udělených medailí jsou 2 Velké zlaté a 131 Zlatých. Téměř pětinu získala vína z Česka a dokonce dvojnásobek vína ze Slovenska. Domácí producenti mají desetinu medailí.

Přehled medailí podle zemí

Międzynarodowy Galicyjski Konkurs Win 2017
Grand Gold Gold Silver
Total
Slovakia
1 49

50
Czechia
1 23

24
Moldova

17

17
Poland

13

13
Germany

9

9
Slovenia

8

8
Hungary

7

7
Georgia

2

2
Austria

1

1
Greece

1

1
Italy

1

1
Total
2 131

133

Medailisté

Soutěž jsme zatím nezařadili do našeho přehledu sledovaných mezinárodních soutěží a úspěšné vinaře proto nenajdete na mapách. 
V Polsku získali medaile Drápalovo slámové víno, Vinařství Josef Valihrach, Vinařství Milan Vašíček, Rodinné vinařství Jedlička, Vinařství Baloun, Vinařství Štěpán Maňák, Vinařství Baláž, Vinařství U Kapličky, Vinařství Lahofer, Víno Hruška a Vinařství Kosík.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben