Přeskočit na hlavní obsah

Konzumace zahraničních vín ve Španělsku prudce klesla


Pandemie SARS-CoV-2 ve Španělsku vážně ovlivnila poptávku po dovážených vínech. Historicky španělští spotřebitelé vždy upřednostňovali domácí značky před importovanými. Přesto podle údajů zveřejněných IWSR vzrostl v posledních pěti letech import o 8%, přičemž klíčovou hnací silou byl cestovní ruch. Tento růst poháněly italské značky, zejména Lambrusco a Vermouth, ale také francouzská vína.

"Jak jsme svědky na většině hlavních trhů s vínem, pandemie vyvolala útěk k místním a regionálním vínům," řekl Daniel Mettyear, ředitel výzkumu IWSR. "Očekáváme, že se import ve Španělsku bude v blízké budoucnosti potýkat s problémy, zejména proto, že cestovní ruch může po určitou dobu zůstat pod svou kapacitou."

Než udeřila globální pandemie, rakouský vinař Alzinger dobře rozšiřoval svou distribuci ve španělském maloobchodu a pohostinství. Veškerá jejich tvrdá práce byla bohužel výrazně zpomalena. "Naše prodeje na španělském trhu se v roce 2020 zhroutily," uvedl majitel Leo Alzinger. "Je to jednoduše proto, že jejich domácí průmysl dokáže uspokojit současnou nižší poptávku - nepotřebují dovážená vína."

Portugalská společnost Garrafeira Soares také utrpěla ztráty na několika evropských trzích včetně Španělska. "S výjimkou Irska, Kanady a Lucemburska zaznamenaly všechny naše exportní trhy poklesy," uvedl zástupce firmy. „Došlo k negativnímu dopadu na celé portfolio, zejména pokud jde o prémiové značky. Prodali jsme však dobré objemy našeho Malhadinha Red Wine 2017. V porovnání s rokem 2019 jsme zaznamenali nárůst poptávky po tomto produktu."

Alzinger je nicméně přesvědčený, že španělský dovozní trh se odrazí ode dna. "Vzhledem k našim dlouhodobým vztahům s naším španělským partnerem věříme, že po skončení pandemie dojde ke zlepšení."

Španělská ekonomika však byla pandemií silně zasažena, přičemž omezení měla vážný dopad i na odvětví cestovního ruchu a pohostinství. Analytici se domnívají, že oživení může trvat roky. "Obě tato důležitá průmyslová odvětví mají významný vliv na výkonnost trhu s nápoji ve Španělsku," uzavírá Mettyear.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania