Přeskočit na hlavní obsah

Sociální pití bez sociálních kontaktů. Zkouší to kdekdo


Nyní více než kdy jindy chtějí zákazníci zůstat v kontaktu s lidmi, místy a produkty, které znají a milují. Protože se lidé ve snaze zabránit šíření Covid-19 postupně dostávají do izolace, stane se využívání sociálních médií všudypřítomnější.

"Socializace je věc, kterou lidé potřebují právě teď." Interakce mezi lidmi hlasem, textem a obrazem nahrazuje živou interakci člověka s člověkem," říká Brandy Rand z americké analytické nápojové společnosti IWSR. "Proto dochází k obrovskému nárůstu stahování softwaru pro videokonference, jako je Zoom, díky níž lidé přecházejí na interakci se zájmovými skupinami. Vyvstává tím skutečná potřeba lidského spojení, kterou jednoduchý statický příspěvek na Instagramu nemůže úplně nahradit."

Happy hours

Nedostupnost sociálních kontaktů se projevuje pocity nudy, osamělosti a bezmocnosti. Lidé se obracejí na sociální média, aby pokračovali v sociálních tradicích, které si donedávna užívali, přičemž klíčem mohou být happy hours i drink po práci. Virtuální happy hours zprostředkované na platformách pro videochat, jako jsou Zoom, Houseparty nebo Google Hangouts, bývají malými radostnými událostmi vyhrazenými skupinám přátel nebo kolegů.

Značky se mohou zapojit do propagačních akcí během virtuálních happy hours prostřednictvím svých kanálů na sociálních sítích i poskytováním rad ve výběru a sortimentu nápojů. Někteří si dokonce založili vlastní kampaně. Například New York State Brewers Association spustila virtuální happy hours, které se budou konat každý den na facebookové stránce jiného členského pivovaru se zaměřením na konkrétní téma nebo hru. Tento typ virtuálních happy hours je méně intimní, ale může oslovit tisíce lidí a udržet značky v povědomí.

Virtuální bary

Barmani, kteří jsou teď bez práce, také využívají sílu sociálních médií, nabízejí poutavé informace o nápojích a nahrávají videa s recepty. "Živé ochutnávky na Twitteru a Instagramu se v minulosti osvědčily a mohly by zafungovat i pro udržení zábavy doma i pro jejich propojení s širší sítí nápojových fanoušků," dodává Rand. To je něco, co mohou barmani i majitelé značek a provozovatelé využít téměř okamžitě. Rand říká, že "toto rozšíření zahrnuje nabídku soukromých virtuálních akcí, kde lze virtuální degustace přizpůsobit soukromým virtuálním večírkům."

Zkrátka pokud lidé přesouvají své pití a sociální návyky do online světa, budou v dnešním klimatu dobře fungovat online komunitní a sociální kampaně.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben