Přeskočit na hlavní obsah

Pod taktovkou ruských miliardářů vzniká nová vinařská skupina


Ruští miliardáři a blízcí spolupracovníci prezidenta Vladimíra Putina Gennadij Timčenko a Jurij Kovalčuk rozšiřují akvizicí vinařství Inkerman, jednoho z největších krymských producentů vína, svoje působení ve vinařském průmyslu.

Inkerman bude už třetím velkým vinařstvím, které obchodníci získali, a zařadí se tak k významnému krymskému producentovi šumivých vín Novyj Svit, založeném v roce 1878 princem Lvem Golicinem, a k ruskému vinařství Divnomorskoe v Gelendžiku u Černého moře, které jim kupodivu prodal Boris Titov, vlastník známého producenta šumivých vín Abrau Dyurso, které od roku 1891 vedl stejný Lev Golicin. Tato vinařství jsou nyní součástí Timčenkem a Kovalchukem vytvořené společnosti Moey Wino.

Inkerman s loňskou produkcí 11,5 milionu lahví zůstal po anexi Krymu v roce 2014 jedním z mála krymských vinařství, které zůstalo pod kontrolou zahraničních investorů. Jeho majiteli byli finský Hartwell Capital, čínská skupina Pan Chung a ukrajinský podnikatel Valerij Šamotij.

Prodej za prodejem

V roce 2017 se tito majitelé dostali do konfliktu se sevastopolskými regionálními úřady, požadujícími ukončení smluv na pronájmy vinic. Skupina proto v roce 2019 prodala vinařství Inkerman krymskému vinaři Valeriji Zacharinovi. 

"Plánujeme nové investice do rozvoje značky," řekl tehdy Zacharin a dodal, že také uvažuje o výsadbě nových vinic a o restrukturalizaci portfolia. V době nedostatku vody na zavlažování vinic to byl odvážný plán. "Inkerman je jednou z nejstarších krymských značek. Ruský trh, na který máme přístup, je obrovský," doufal Zacharin.

Začátkem tohoto roku vinařství Novyj Svit oznámilo plány na rozšíření. Přestože má Moey Wino nyní ve svém portfoliu řadu prestižních vinařství, může být pro ně i tak obtížné proniknout do první desítky hráčů na trhu. Podle Inna Golfand, partnera v NEO Center, jedné z předních ruských zemědělských poradenských agentur, bude muset Moey Wino zvýšit svou celkovou produkci až čtyřikrát, pokud chce na trhu zaznamenat úspěch. Bude také muset značně investovat do modernizace a propagace.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania