Přeskočit na hlavní obsah

O 90% klesl díky koronavíru vývoz australského vína do Číny


Vývoz australského vína do Číny se pohybuje okolo 1,3 bilionů dolarů ročně, což představuje pětinu celé australské produkce. Exportéři tvrdí, že díky negativnímu dopadu masivního zásahu koronaviru klesly v prvních dvou měsících letošního roku jejich tržby až o 90 % a domnívají se, že pokud tato krize potrvá do konce roku, bude to znamenat milionové ztráty. Pokles prodejů navíc přichází velmi nevhodně na pozadí katastrofální požárové sezóny, kdy došlo ke spálení značného množství vinic i hroznů. 

Bary a restaurace v celé Číně jsou zavřené, hotely mají obsazenost pod 10 % a sektor pohostinství propouští zaměstnance. Alexandre Ricard, generální ředitel globálního nápojového gigantu Pernod Ricard, říká: „Noční kluby a bary jsou v Číně mimo provoz a ty bary a restaurace, které jsou otevřené, jsou prázdné.“ Obchodní akce jsou zrušené nebo odložené včetně těch největších jako je každoroční veletrh čínských potravin a nápojů v Chengdu, který pravidelně přitahuje 3000 vystavovatelů a 300 000 návštěvníků.

Omezení pohybu

Lidé jsou ve městech po celé Číně včetně hlavního města Pekingu a finančního centra Šanghaj uvěznění ve svých domovech. Ve většině míst se nesmí vycházet mimo domov bez ochranných obličejových masek. Omezen je též dovoz i tuzemské dodávky. Úřady vše regulují, zejména import a distribuci alkoholu.

Jeden z čínských výkonných manažerů k tomu poznamenává: "Všichni drží své zásoby, očekáváme tedy efekt zpoždění. Je velmi pravděpodobné, že se tržby časem vrátí do rovnováhy, ale my ještě budeme prodávat současné zásoby."

Prognózy odhadují, že i po opadnutí epidemie prodeje poklesnou dlouhodobě. Očekává se, že spotřebitelé budou i nadále velmi opatrní, zejména pokud půjde o výdaje za alkohol.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania