Přeskočit na hlavní obsah

Německo: Druhá nejteplejší zima dělá vinařům velké starosti


Německá meteorologická služba uvedla, že letošní zima byla druhou nejteplejší od roku 1881, od kdy se datuji celostátní záznamy. Pouze zima 2006/2007 byla teplejší. Většina Evropy byla trvale pod vlivem extrémně mírného jihozápadního proudění. Na mnoha místech v Německu to znamenalo zimu bez zimy. Srážky a doba slunečního svitu byly výrazně vyšší než dlouhodobý průměr.

V prosinci, lednu a únoru teploty často přesahovaly až 15 ° C. Teploměr vyšplhal na nejvyšší hodnotu 16. února v Müllheimu s 21,5 ° C. Nejnižší teplotní hodnoty - kolem -14,7 ° C se vyskytly v Oberstdorfu 6. a 20. února. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší teplotou byl více než 35 ° C.

Slunce a málo srážek

Celková doba slunečního svitu 185 hodin překročila průvodních rekordních 153 hodin o dobrou pětinu. Slunce svítilo nejčastěji kolem jezera Starnberg s až 345 hodinami, nejméně na severu s méně než 100 hodinami.

Množství srážek letos v zimě překročilo klimatickou hodnotu o 23 procent. Namísto 181 mm/m² napršelo asi 225 mm/m². Nejvyšší denní součet byl zaznamenán v oblasti Schwarzwaldu. 2. února v Baiersbronn-Ruhestein pršelo 105,5 mm/m². V Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Duryňsku však některé stanice zůstaly po celou zimu pod 90 mm/m². V letošním roce byl sněhu všeobecně nedostatek. V nížinách napadl poprvé 27. února.

Ledové víno se stává vzácností

Kvůli mírné zimě ani jeden německý vinař letos nesklidil ledové víno. Ernst Büscher z Německého institutu pro víno v Bodenheimu říká, že v žádné ze 13 německých vinařských oblastí neklesla teplota na -7 ° C požadovaných pro jeho sklizeň.

Zemědělská komora Porýní-Falc registrovala v roce 2019 pouze 50 společností, jejichž vinice jsou vhodné pro možnou sklizeň ledového vína. Zima bez mrazů znamená velkou ztrátu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.