Přeskočit na hlavní obsah

Mundus Vini: jak spolehliví jsou hodnotitelé vín a jejich hodnocení


Christian Wolf, ředitel degustací vydavatelství Meininger Verlag, pořadatele jedné z největších evropských vinařských soutěží Mindus Vini, se rozhodl zjistit, jestli jsou hodnocení vín hodnotitelů různého věku, pohlaví a národnosti na této soutěži konzistentní.

Během letního kola soutěže 2019 proto vytvořil osm zvláštních skupin: komisi žen, komisi mužů, komisi domácích hodnotitelů, komise starších a mladších porotců a komise pro lidí z obchodu s vínem, someliery a pro odborníky píšící o víně. Každá komise dostala stejnou skupinu vín, jako jiná komise, a vzorky některých vín byly zdvojené a předložené různým porotám.

Bez ohledu na věk, pohlaví nebo národnost získala vína stejná skóre.

"Bylo velmi zajímavé, že rozdíly bodování mladými či staršími muži a ženami byly opravdu velmi těsné,“ řekl Wolf. Ale jedna výjimka se přece jen objevila v případě působení Brettanomyces. Starší hodnotitelé jimi ovlivněná vína penalizovali mnohem více než ti mladší. Wolf nemá vysvětlení, zda je tomu tak proto, že starší mají s tímto aromatem dříve považovaným za vadu zkušenost, nebo protože mladší jsou otevřenější.

"Celkově bylo zajímavé vidět, že čím vyšší je profesionalita lidí, které zvete, tím méně důležitý je jejich věk, pohlaví, původ nebo profese,“ řekl Wolf.

Tato fakta podporuje i studie statistika Jeffrey Bodingtona, publikovaná v Journal of Wine Economics v roce 2017, která analyzovala výsledky z 23 vinařských soutěží a konstatovala, že porotci mužského a ženského pohlaví mají stejná skóre. Pokud jde o otázku, zda rozdíly způsobují vzdělání nebo zkušenost, Bodington napsal: „Obávám se, že velké zkušeností nemusí být samy o sobě nezbytné. Mám podezření, že dobré vinařské vzdělání je mnohem přínosnější, než dlouholeté zkušenosti."

Jiný pohled

Zdá se, že výsledky z Mundus Vini jsou v rozporu s prací statistika Roberta Hodgsona, který začal pochybovat o hodnotě soutěžních medailí poté, co viděl, jak stejná vína dobře chutnala na jednom hodnocení, zatímco na druhém ne. V roce 2005 Hodgson přesvědčil organizátory vinařské soutěže California State Fair, aby mu umožnili představit ne dvojité vzorky, ale trojité, takže hodnotitelé dostali stejná vína třikrát. Hodgson tehdy konstatoval: "Výsledky jsou znepokojivé. Pouze asi 10 % hodnotitelů se shoduje a ti, kteří se jeden rok shodují, se příští rok liší. Šance má hodně co do činění s cenami, která vína získávají."

To Wolf nemůže potvrdit, neboť v roce 2019 provedl další experiment. V červnu 2019 také organizoval Mundus Vini Nordic ve spolupráci s Německým institutem vína. Soutěž se konala v Kodani a hostila více než 50 vinařských odborníků z celé Skandinávie, kteří ochutnali a ohodnotili kolem 660 vín od 200 německých producentů. Mezi těmito víny byla i některá, která už na jarním hodnocení získala medaile.

"Bylo zajímavé vidět, že výsledky bodování byly téměř stejné," řekl Wolf. Pokud víno získalo zlatou medaili na jaře, získalo by také jednu v severské soutěži.

Proces hodnocení

Mundus Vini používá upravenou verzi hodnotícího systému OIV, kde se hodnotitelé soustředí na jedno víno a nehodnotí je s ostatními společně. Porotci musí také vyplnit podrobnou tabulku, která hodnotí vína podle řady konkrétních atributů. Wolf si myslí, že bodovací systém, často kritizovaný jako byrokratický, je klíčem ke konzistentním výsledkům. "Nemůžete se jen tak rozhodnout dát vínu 93 bodů," řekl. "Musíte postupně projít celým procesem a zaměřit se na různé aspekty. Když se podíváme na hodnotící tabulky s odstupem, uvidíme, proč bylo víno ohodnoceno právě takto."

Výsledky z Wolfova experimentu z roku 2019 budou samozřejmě zajímavé. K určení, zda něco skutečně objevil, bude nutné využít data z hodnocení mnohem většího množství vzorků. Wolf potvrdil, že přesně tohle plánuje.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben