Christian Wolf, ředitel degustací vydavatelství Meininger Verlag, pořadatele jedné z největších evropských vinařských soutěží Mindus Vini, se rozhodl zjistit, jestli jsou hodnocení vín hodnotitelů různého věku, pohlaví a národnosti na této soutěži konzistentní.
Během letního kola soutěže 2019 proto vytvořil osm zvláštních skupin: komisi žen, komisi mužů, komisi domácích hodnotitelů, komise starších a mladších porotců a komise pro lidí z obchodu s vínem, someliery a pro odborníky píšící o víně. Každá komise dostala stejnou skupinu vín, jako jiná komise, a vzorky některých vín byly zdvojené a předložené různým porotám.
Bez ohledu na věk, pohlaví nebo národnost získala vína stejná skóre.
"Bylo velmi zajímavé, že rozdíly bodování mladými či staršími muži a ženami byly opravdu velmi těsné,“ řekl Wolf. Ale jedna výjimka se přece jen objevila v případě působení Brettanomyces. Starší hodnotitelé jimi ovlivněná vína penalizovali mnohem více než ti mladší. Wolf nemá vysvětlení, zda je tomu tak proto, že starší mají s tímto aromatem dříve považovaným za vadu zkušenost, nebo protože mladší jsou otevřenější.
"Celkově bylo zajímavé vidět, že čím vyšší je profesionalita lidí, které zvete, tím méně důležitý je jejich věk, pohlaví, původ nebo profese,“ řekl Wolf.
Tato fakta podporuje i studie statistika Jeffrey Bodingtona, publikovaná v Journal of Wine Economics v roce 2017, která analyzovala výsledky z 23 vinařských soutěží a konstatovala, že porotci mužského a ženského pohlaví mají stejná skóre. Pokud jde o otázku, zda rozdíly způsobují vzdělání nebo zkušenost, Bodington napsal: „Obávám se, že velké zkušeností nemusí být samy o sobě nezbytné. Mám podezření, že dobré vinařské vzdělání je mnohem přínosnější, než dlouholeté zkušenosti."
Jiný pohled
Zdá se, že výsledky z Mundus Vini jsou v rozporu s prací statistika Roberta Hodgsona, který začal pochybovat o hodnotě soutěžních medailí poté, co viděl, jak stejná vína dobře chutnala na jednom hodnocení, zatímco na druhém ne. V roce 2005 Hodgson přesvědčil organizátory vinařské soutěže California State Fair, aby mu umožnili představit ne dvojité vzorky, ale trojité, takže hodnotitelé dostali stejná vína třikrát. Hodgson tehdy konstatoval: "Výsledky jsou znepokojivé. Pouze asi 10 % hodnotitelů se shoduje a ti, kteří se jeden rok shodují, se příští rok liší. Šance má hodně co do činění s cenami, která vína získávají."
To Wolf nemůže potvrdit, neboť v roce 2019 provedl další experiment. V červnu 2019 také organizoval Mundus Vini Nordic ve spolupráci s Německým institutem vína. Soutěž se konala v Kodani a hostila více než 50 vinařských odborníků z celé Skandinávie, kteří ochutnali a ohodnotili kolem 660 vín od 200 německých producentů. Mezi těmito víny byla i některá, která už na jarním hodnocení získala medaile.
"Bylo zajímavé vidět, že výsledky bodování byly téměř stejné," řekl Wolf. Pokud víno získalo zlatou medaili na jaře, získalo by také jednu v severské soutěži.
Proces hodnocení
Mundus Vini používá upravenou verzi hodnotícího systému OIV, kde se hodnotitelé soustředí na jedno víno a nehodnotí je s ostatními společně. Porotci musí také vyplnit podrobnou tabulku, která hodnotí vína podle řady konkrétních atributů. Wolf si myslí, že bodovací systém, často kritizovaný jako byrokratický, je klíčem ke konzistentním výsledkům. "Nemůžete se jen tak rozhodnout dát vínu 93 bodů," řekl. "Musíte postupně projít celým procesem a zaměřit se na různé aspekty. Když se podíváme na hodnotící tabulky s odstupem, uvidíme, proč bylo víno ohodnoceno právě takto."
Výsledky z Wolfova experimentu z roku 2019 budou samozřejmě zajímavé. K určení, zda něco skutečně objevil, bude nutné využít data z hodnocení mnohem většího množství vzorků. Wolf potvrdil, že přesně tohle plánuje.