Přeskočit na hlavní obsah

Rok 2019 znamenal pro kalifornská vinařství 9 % pokles


Americká federální zemědělská statistická agentura, odpovědná za poskytování včasných, přesných a užitečných statistik a oficiálních údajů o americkém zemědělství, zveřejnila předběžné zprávy o množství vylisovaných hroznů v Kalifornii. To v roce 2019 činilo 4 085 772 tun, což je o 9,3% méně než v roce 2018, kdy se přiblížilo 4 506 010 tunám. Jen pro srovnání poslední nejnižší číslo bylo naměřeno roku 2015.

Výnosy

Odrůdy pro produkci červených vín představovaly v roce 2019 největší podíl - 2 135 112 tun, což je o 12,8% méně než v roce 2018. Zatímco hroznů pro bílá vína v roce 2019 se sklidilo celkem 1 755 141 tun, což je o 4,3% méně než v roce 2018. Celkové množství hroznů pro produkci hrozinek bylo 61 051 tun - o 26% méně než v roce 2018 a hroznů pro stolní vína bylo 134 468 tun - o 5,6% méně než v roce 2018.

Ceny

Průměrná cena všech odrůd v roce 2019 představovala 790,43 USD, což představuje oproti roku 2018 5% pokles. Průměrné ceny za plodinu podle typu 2019 byly následující: hrozny červeného vína, 990,07 USD, pokles o 2,9% oproti roku 2018; hrozny bílého vína, 580,66 USD, o 8,6% méně než v roce 2018; stolní hrozny, 262,60 USD, což představuje nárůst o 36,8%; a hrozny pro sušení 244,88 USD a pokles o 19%.

Odrůdy

V roce 2019 dosáhlo nejvyšší podíl na celkovém objemu Chardonnay s 15,6% a následoval Cabernet Sauvignon s 14,1%. Strolní odrůda Thompson Seedless znamenala pouze 1,1% na celkovém množství.

Napa Valley

Hrozny z okresu Napa dosáhly nejvyšší průměrné ceny za tunu 5 797,07 USD, což je o 3,9% více než v roce 2018. Okresy Sonoma a Marin dosáhly výnos ve výši 2 823,67 USD, tedy o 0,2% více. Cena Chardonnay v roce 2019 byla o 7,3% nižší než v roce 2018 a cena Cabernet Sauvignon 1,720,61 USD byla o 2,2% nižší oproti roku 2018. Průměrná cena za Zinfandel v roce 2019 byla 564,74 USD, což je o 5,8% méně než v roce 2018.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania