Přeskočit na hlavní obsah

Dvě soutěže na kraji Evropy s naší stopou i bez

Gruzie a Sofie

Na začátku června proběhly na okraji Evropy dvě mezinárodní vinařské soutěže, kterým se tak nějak věnujeme i nevěnujeme. Náš schizofrenní postoj má rozdílné důvody. Zatímco gruzínská soutěž měla dřív mezinárodní ambice, českého zástupce mezi hodnotiteli a záštitu OIV - a dnes nic z toho nemá - bulharská zatím vedle toho že není ani velká ani nemá záštitu OIV neměla mezi hodnotiteli odborníka z Česka ani mezi medailisty vinaře z Česka - a letos z toho polovinu má.

Georgia International Wine Award 2017

Tak jako vloni je rekapitulace už 9. ročníku soutěže pořádané v rámci veletrhu WinExpo Georgia stručná. Ve dnech 9. až 10. června degustovali 164 vín 43 producentů zahraniční i domácí odborníci Kenichi Ohashi, Isa Bal, Sarah Abbott, Mikheil Meskhi a Gogi Dakishvili pod předsednictvím Tima Atkina. Medailová rekapitulace se vměstná na jeden řádek, přes deklarovaný mezinárodní rozměr jsou všechna medailová vinařství gruzínská. 
Georgia International Wine Award 2017

Gold Silver Bronze Total
Georgia

26 36 84 146
Total

26 36 84 146

BIWC 2017

Bulharská soutěž Balkans International Wine Competition 2017 je otevřená vinařům z Balkánu, Střední a Východní Evropy, regionu Černého moře, ale i z dalších zemí. Ve dnech 1. až 4. června v Grand Hotel Sofia hodnotilo soutěžní vína 14 hodnotitelů z Bulharska, Chorvatska, Makedonie, Německa, Rumunska, Řecka, Srbska, Spojeného Království a Spojených států a spolu s nimi k degustacím usedl i Martin Šmíd, absolvent pražské VŠCHT. Nedost na tom. 
Mezi 300 medailovými víny se letos poprvé objevil i známý producent z Česka a k jeho odhalení postačí jako obvykle jen kliknout na název země s prolinkem.

Balkans International Wine Competition 2017

Gold Silver Bronze Total
Bulgaria

10 31 49 90
Greece

12 23 23 58
Serbia

6 22 26 54
Romania

3 25 20 48
Turkey

3 7 10 20
Macedonia

3 9 7 19
Czechia

1 2 3 6
Montenegro

3 2
5
Moldova


2 1 3
Croatia


1 2 3
Total

41 124 141 306

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania