Přeskočit na hlavní obsah

Medaile z Decanter World Wine Awards 2017

Odhalení medailistů Decanter WWA

Více než 17.200 vzorků vín se příhlásilo do letošního ročníku soutěže Decanter World Wine Awards 2017. K nim zasedlo 219 vinařských expertů, mezi nimiž bylo 65 držitelů titulu Master of Wine a 20 Master Sommeliers, aby jejich hodnocení ve dnech 26. až 29. dubna přineslo celkem 11.042 medailí, z nichž bylo 209 Platinových, 455 Zlatých, 3.340 Stříbrných a 7.038 Bronzových. 
Dvouciferný počet medailí získala i vinařství z Česka, která tak letos předčila i producenty z Číny, Rumunska, Slovenska, Gruzie a dalších zemí. Jejich přehled je v následující tabulce a po kliku na název země jsou zobrazeni medailisté i na vinařských mapách.

Výsledky


Decanter World Wine Awards 2017

Platinum Gold Silver Bronze Total
Albania



2 2
Argentina
12 17 122 196 347
Armenia


2 7 9
Australia
17 49 213 471 750
Austria
5 17 67 62 151
Azerbaijan



1 1
Bolivia


1 3 4
Bosnia and Herzegovina
2 2 4 14 22
Brazil

1 5 15 21
Bulgaria

1 8 22 31
Canada
5 7 54 111 177
Croatia
3 4 35 60 102
Cyprus
1 1 17 43 62
Czechia
2 1 13 38 54
Egypt



1 1
France
45 91 848 1 995 2 979
Georgia
2 2 7 36 47
Germany
4 7 75 39 125
Greece
4 13 85 117 219
Hungary
4 10 34 34 82
Chile
12 13 135 290 450
China
1 2 15 29 47
Israel
1 1 6 14 22
Italy
19 58 525 1 302 1 904
Japan
1 1 5 5 12
Jordan



1 1
Kazakhstan



2 2
Lebanon



2 2
Luxembourg
2 1 3 1 7
Macedonia


3 11 14
Moldova
1 1 3 14 19
Montenegro

1 2 5 8
Morocco



2 2
New Zealand
12 29 142 202 385
Poland


1 1 2
Portugal
10 32 138 287 467
Romania
1 1 13 34 49
Russia
1
4 10 15
Serbia


15 25 40
Slovakia



1 1
Slovenia
3 4 21 46 74
South Africa
7 18 183 326 534
Spain
17 53 324 874 1 268
Sweden



4 4
Switzerland
3 8 81 70 162
Thailand



4 4
Turkey
1 1 29 47 78
Ukraine


2 11 13
United Kingdom
4 6 54 65 129
United States
4 2 40 81 127
Uruguay
3
6 5 14
Total
209 455 3 340 7 038 11


Čtyřiapadesát medailí získalo pětadvacet tuzemských vinařství, slovenští vezou jen jedinou, ale nepřehlédnutelné jsou i dvě medaile pro polské producenty.

Spoli s oceněnými vinaři z Česka a jejich jednou z čtyřiatřiceti platinových medailí za nejlepší víno soutěže zanechal stejnou stopu i jeden další producent s českým vlastnickým podílem - a jihoafrickými kořeny - jehož vína vloni pili na státní návštěvě i britská královna a čínský prezident.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben