Přeskočit na hlavní obsah

Výsledky Grands Concours du monde 2017 už jsou známé

Šest soutěží pod jednou střechou

Ve štrasburském Palais des Congrès se 9. a 10. dubna hodnotila vína na soutěži Les Grands Concours du monde, kterou pod záštitou Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) a opět i za účasti její prezidentky Moniky Christmann pořádají Strasbourg événements. 
Výsledky šesti samostatných soutěží byly vyhlášeny včera večer a mezi medailemi oceněnými vinaři je i letos hodně producentů z Česka. 
Vinaři uspěli v soutěžích Riesling du monde (20. ročník), Pinot Gris du monde (12. ročník), Gewurztraminer du monde (10. ročník), Sylvaner du monde (5. ročník), Pinot Blanc du monde (4. ročník) a v letos prémiové Vins Blancs de Cépages et d’Assemblages du monde podle zemí následovně:

Výsledky jednotlivých soutěží

Riesling du monde 2017




Total
Austria

5

5
Czechia

6 1
7
France

46 8
54
Germany

20 2
22
Kazakhstan

1

1
Luxembourg

1

1
Slovakia


1
1
United States

1

1
Total

80 12
92

Pinot Gris du monde 2017




Total
Czechia

1 1
2
France

40 11
51
Germany

2

2
Total

43 12
55

Pinot Blanc du monde 2017




Total
Austria


2
2
Czechia

5 2
7
France

4

4
Germany

1 1
2
Slovakia

2 2
4
Total

12 7
19

Gewurztraminer du monde 2017




Total
Czechia

1

1
France

48 3
51
Germany

2

2
Slovakia

1

1
Total

52 3
55

Sylvaner du monde 2017




Total
France

9 2
11
Germany

2 1
3
Slovakia

1

1
Total

12 3
15

Vins Blancs de Cépages et d’Assemblages du monde 2017




Total
Austria


3
3
Czechia

2 2
4
France

5 8
13
Germany


3
3
Greece

2

2
Hungary


3
3
Italy


2
2
Slovakia


2
2
Total

9 23
32

Která jsou medailová vinařství

A jak uspěla vinařství z Česka? Zde jsou zmapované výsledky medailistů za Ryzlinky, zde za Rulandské šedé, tady za Tramín červený a za Rulandské bílé a zde za ostatní bílé odrůdy a jejich cuvée.
Celkem bylo udělených 266 medailí, z toho 207 Zlatých a 59 Stříbrných. Nejvíce medailí - 184 - míří do Francie a vinaři z Česka s devatenácti medailemi zaujali mezi jedenácti medailovými zeměmi třetí místo za druhým Německem a před třetím Rakouskem a následujícím Slovenskem.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania