Přeskočit na hlavní obsah

Hlavní trendy světového vinařství 2016 v aktuálních číslech

Čerstvé statistiky OIV

Jean-Marie Aurand na tiskové konferenci OIV
Jean-Marie Aurand, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), presentoval v úterý 10. dubna zprávu o vývoji a trendech vinařského průmyslu v loňském roce.
Pokud jde o vinice, zůstala jejich celková plocha v roce 2016 na 7,5 milionech hektarů. Čína ale opět své vinice rozšiřovala, letos o 17.000 hektarů (celková rozloha vinic v Česku), čímž potvrdila svou pozici 2. největšího pěstitele na světě.
Světová produkce vína ve srovnání s předchozím rokem o 3% klesla na 267 milionů hektolitrů.
Celosvětová spotřeba vína se po ekonomické krizi z roku 2008 stabilizovala a v roce 2016 se odhaduje na 242 milionů hektolitrů.
Světový obchod s vínem měřeno objemem mírně klesl (104 milionů hektolitrů; -1,28%), ale v hodnotách vzrostl (29 miliard EUR; +2%). 

Stabilizace světové plochy vinic

Plocha vinic se ve všech významných státech snižovala s výjimkou Číny. Španělsko sice zůstává jasným lídrem s obdělávanou plochou, ale rozloha jeho vinic poklesla pod jeden milion hektarů (0,975 milionů ha). Následuje Čína s 0,847 milionů hektarů a Francie s 0,785 milionů hektarů.
Rozloha vinic pěti největších vinařských států - spolu se Španělskem, Čínou a Francií jsou to ještě Itálie a Turecko - se na celosvětové rozloze vinic podílí 50%.

Světová produkce vína klesla

Globální produkce vína bez šťávy a moštu v roce 2016 poklesla na 267 milionů hektolitrů. Největším světovým producentem zůstává Itálie (50,9 milionů hl), následovaná Francií (43,5 milionů hl) a Španělskem (39,3 milionů hl). Spojené státy zaznamenaly rostoucí úroveň produkce (23,9 milionů hl) čtvrtým rokem po sobě. 

Světová spotřeba vína: mírný nárůst i v roce 2016

Globální spotřeba vína v roce 2016 se odhaduje na 242 milionů hektolitrů, což je ve srovnání s loňským rokem mírný růst (240 milionů hl). S 31,8 milionů hektolitrů potvrdily Spojené státy svou pozici největšího světového konzumenta vína. Spotřeba výrazně vzrostla v Itálii (22,5 milionů hl), ale dále klesla ve Francii (27 milionů hl) zatímco konzumace v Německu zůstala stabilní (20,2 hektolitrů). Spotřeba v Číně vzrostla a odhaduje se na 17,3 milionů hektolitrů.

Spotřeba vína na osobu

V pořadí podle konzumace vína na osobu je na první příčce Portugalsko (54,0 l/osobu/rok) následované Francií (51,8) Itálií (41,5), Švédskem (41,0), Švýcarskem (40,3), Belgií (31,6), Argentinou (31,6) a Německem (29,3). Obyvatelé celkově prvních Spojených států zkonzumují jen 11,9 litrů na obyvatele a obyvatelé Číny dokonce pouze 1,4 litru.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.