Přeskočit na hlavní obsah

Vinalies Internationales 2017 zveřejnila medailová vína

Výsledky Vinalies

Ve dnech 24. až 28. února probíhalo hodnocení vín 23. ročníku francouzské mezinárodní vinařské soutěže Vinalies Internationales 2017, kterou pod záštitou Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) pořádá Œnologues de France.
Letošních 1.054 medailí - 328 Zlatých a 726 Stříbrných - připadlo vínům z čtyřiatřiceti zemí, z toho k českým producentům míří 36, o polovinu více než vloni.

Výsledky

Dvě pětiny medailí patří domácím producentům a ostatní medaile byly rozdělené takto:
Vinalies Internationales 2017

Gold Silver
Total
Argentina

9 23
32
Australia

4 6
10
Austria

1 2
3
Belgie

1

1
Bolivie


1
1
Brazil

3 8
11
Bulgaria

4 14
18
Canada

7 8
15
Croatia


1
1
Czechia

10 26
36
Finland

1

1
France

124 295
419
Germany

4 9
13
Greece

6 19
25
Hungary

5 13
18
Chile

13 16
29
Israel

1 5
6
Italy

17 24
41
Lebanon

3 2
5
Luxembourg

4 11
15
Mexico


7
7
Peru

1 2
3
Portugal

37 65
102
Romania

2 9
11
Slovakia

11 37
48
Slovenia

1 1
2
Spain

17 53
70
Switzerland

32 40
72
Taiwan


1
1
Tunis

1

1
Turkey

6 22
28
United Kingdom

2 1
3
United States

1 1
2
Uruguay


4
4
Total

328 726
1 054

Česká medailová vinařství

Šestatřicet medailí pro vinařství z Česka patří producentům Vinařství Bronislav Vajbar, Habánské sklepy, Víno Mikulov a Chateau Bzenec patřící Bohemia Sekt, Nové vinařství, Velkovílovická vína, Vinařství Fučík, Vinařství Josef Dufek, Vinařství Mikulica, Vinařství Štěpán Maňák, Vinařství u Kapličky, Vinařství Krist, sesterská vinařství Zámecké vinařství Bzenec a Vinařství Mikrosvín Mikulov, Vinařství Petr Skoupil, Vinařství Štěpánek, Víno Sýkora, Vinselekt Michlovský, Vinařství Horák, Zemědělské družstvo Němčičky a Znovín Znojmo.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+