Přeskočit na hlavní obsah

Medaile z vinařských soutěží 2016 pod záštitou OIV. Jak uspěli čeští vinaři?

Kdo je vítěz

V roce 2016 uspořádali organizátoři ve čtyřiadvaceti zemích třiatřicet vinařských soutěží se záštitou Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Podle pravidel OIV na nich pořadatelé udělili vinařům z padesáti sedmi zemí 11.735 medailí, což je o pětinu víc, než v roce 2015. 
Ve většině zemí proběhla jediná soutěž, více soutěží bylo ve Francii (4), Itálii a Švýcarsku (3) a v Německu a Chile (2). Výsledky jednotlivých soutěží jsme na wa9.info postupně publikovali. V přehledu chybí výsledky tří mimoevropských soutěží, jejichž výsledky nemáme.

Počty medailí

Pořadí na prvních třech příčkách se oproti loňsku nezměnilo, producenti si jen odvezli víc medailí. Nejvíce jich získali vinaři ze Španělska, celkem 1.885, následovaní Italy s 1.668 medailemi a Francouzi s 1.606 medailemi. Společně s Portugalci a jejich 1.234 medailemi na čtvrtém místě získalo toto kvarteto 55% všech globálně udělených medailí.
Vinaři z Česka mají 276 medailí (2,35% ze všech) a jsou na místě jedenáctém, když před nimi jsou slovenští a za nimi maďarští producenti.
Žebříčku OIV medailistů výrazně dominují vinařské velmoci Starého světa. Vinaři z Nového světa jsou až na místě sedmém (Chile) a dále na čtrnáctém a patnáctém (Brazílie a Argentina).
Pouze jednotky medailí z více něž čtrnácti tisíc udělených si odvezli producenti z Nizozemska, Bolívie, Jižní Koreje, Polska, Běloruska nebo Tuniska. A po jedné jediné medaili získali vinaři z Alžírska, Ázerbájdžánu, Kolumbie, Tchaj-wanu, Jordánska a Lichtenštejnska. 

Úspěšnost na soutěžích

K obsazení čtvrté příčky v celkovém zisku medailí potřebovali němečtí vinaři uspět na nejvíce soutěžích (22), méně pak Francouzi (19) a Španělé a Italové (18). Hned za nimi jsou Portugalci, Slováci a Češi (16). Na dalších místech tohoto žebříčku jsou Chile a Austrálie (15).

Medaile z jedné soutěže

V průměru si nejvíce medailí z každé soutěže, kde uspěli, odváží Španělé, plných 105. O deset méně pak Italové, ještě o deset méně Francouzi a o dalších bezmála třicet méně Portugalci a Němci. Vinaři z Rakouska na úspěšných soutěžích získali 19 medailí, ze Slovenska 18 a producenti z Česka a Maďarska 17.

Malé země úspěšnější velkých

Získala země s podílem 5% na celosvětové produkci vína 5% všech medailí z OIV soutěží? Více nebo méně? Kolikrát?
Zdaleka nejúspěšnější je Nizozemsko, které svůj podíl na celosvětové produkci překonává podílem na získaných medailích s násobkem 17. Následují Slovensko (15x) a Česko (8x) a na dalších příčkách jsou Kypr (5,5x) a Lucembursko (4,5x).
Z velkých vinařských zemí jsou první Portugalsko (3,5x) a Německo (3,1x), ale Španělsko už má tento koeficient pouze 1,04. A Francie, Itálie nebo Chile už s koeficientem kolem 0,8 získanými medailemi za svou produkcí zaostávají.
Zvlášť výrazný je tento nepoměr u vinohradnických velmocí Číny (0,14) a Spojených států (0,05). Ani Čína ani Spojené státy nejsou členem OIV.

Vliv úspěchů na domácích soutěžích

Vinaři na domácích soutěžích uspějí častěji. Ano nebo ne? Odečteme od celkově získaných medailí vinařství každé země medaile, které vinaři dostali na soutěžích ve své zemi. Jak by vypadal výsledek?
Na prvních třech příčkách se vůbec nic nezměnilo: první je Španělsko, druhá Itálie a třetí Francie. Čtvrté je Portugalsko a páté Německo. Následují Chile, Slovensko, Česko, Rakousko a Argentina. Všichni z druhé pětice si v tomto žebříčku bez vlivu domácích soutěží o jednu až pět příček polepšili.

Komu se nejvíc daří právě doma

Kdo má tedy největší zisky z úspěchu na domácích soutěžích a kdo z něj těží nejméně? Jako vloni získalo rozhodující část medailí na své moskevské soutěži Rusko (85%). Následuje Švýcarsko (83%), Izrael (78%), Slovinsko (74%), Chorvatsko (73%) a Brazílie (72%). 
Vinaři z Kanady, Portugalska a Česka získali doma jednu třetinu medailí a jsou v poslední čtvrtině tohoto žebříčku. S podílem téměř jedna čtvrtina domácích medailí ho uzavírají Itálie, Španělsko a Slovensko.
Na dalších příčkách jsou vinaři ze zemí, které nepořádaly žádnou vinařskou soutěž se záštitou OIV.

Závěr

Ano, nejvíc OIV medailí celosvětově získávají největší vinařské země, jejich úspěch přitom vůbec neovlivnily domácí medaile.
Ale také platí, že medailově daleko úspěšnější jsou producenti ze Starého světa. Získali sedmkrát více medailí, než vinaři z Nového světa.
A producenti z malých vinařských zemí získávají ve srovnání se svým podílem na světové produkci násobně více medailí, než producenti z velkých zemí.
Pokud tedy získané medaile přispívají k obchodnímu úspěchu, pak vinaři z menších vinařských zemí užívají tuto výhodu násobně více. A vinaři z Nového světa na globálních úspěších participují výrazně méně, než odpovídá jejich podílu na trhu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.