Přeskočit na hlavní obsah

Čína promlouvá do vinařského byznysu stále důrazněji

Vinice téměř na špici

Během několika posledních let se Čína stala sedmým největším producentem vína na světě a tento trend pokračuje. Podle posledních údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) není nikde růst plochy vinic tak raketový jako v Číně, která s 830.000 hektary zaujímá druhé místo na světě za prvním Španělskem.
Mezi nejpěstovanější odrůdy patří Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc, Pinot Noir a z bílých převládá Chardonnay, ale pěstuje se také místní odrůda Long Yan. Převážná část produkce jsou stolní hrozny určené k přímé konzumaci nebo k výrobě rozinek.

Rozmanité podmínky

Pro čínské vinohradnictví je typická rozmanitost krajiny i podnebí. Réva se pěstuje od pouštních oblastí s extrémním kontinentálním klimatem typickým pro severozápadní Čínu, které se nacházejí v blízkosti kazašských hranic a táhnou se přes 5000 kilometrů na východ, až po oblasti v okolí pobřežního města Tčching-tao (Qingdao) u Žlutého moře, kde převládá naopak vlhčí mírné monzunové podmínky.
Za prvotřídní vinařskou oblast je považována Ning-sia (Ningxia) u Žluté řeky, kde byly během pěti let révou vinnou osázeny desítky tisíc hektarů, z nichž 24 tisíc hektarů plodí hrozny pro výrobu vína.

Víno je prestiž

Ročně se v Číně vyprodukuje 11 milionů hektolitrů vína a zkonzumuje kolem 16 milionů hektolitrů, což je nepřehlédnutelný podíl na celosvětové spotřebě 259 milionů hektolitrů. Vzhledem k velikosti populace to však představuje jen dvě deci a jeden litr spotřeby vína na osobu ročně.
I tak už dnes platí, že je víno symbolem společenského postavení. Kdo je profesně úspěšný a může si dovolit ze svého rozpočtu dražší láhev, kupuje prestižnější vína. Ta se konzumují při významných rodinných, obchodních či jiných oficiálních příležitostech. Ale i vína v cenách kolem pěti EUR jsou důkazem, že se zákazníkovi daří dobře a nežije v chudobě.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania