Přeskočit na hlavní obsah

Ovlivní politika Donalda Trumpa trh s vínem?

Donald Trump je abstinent

Śumivá vína z Trump Winery
Felicity Carter a Robert Joseph se pro časopis Meininger's Wine Business International zamysleli nad možným vlivem Trumpova prezidentování na vinařský průmysl. Hned na začátku citují jeho slova z roku 2004: "Nikdy jsem nepochopil, proč veřejné mínění tolik odsuzuje tabákový průmysl a ne společnosti produkující alkohol." Ve stejném roce v rozhovoru pro Esquire dodal: "Alkohol je mnohem horší problém než cigarety."
Vzhledem k nepřátelství Donalda Trumpa vůči alkoholu je nasnadě uvažovat, že by mohl začít prosazovat nějaké druhy prohibičních opatření nebo podporovat žaloby na alkoholové společnosti. Jeho vztah k pití ale není černobílý.
Trumpova zášť k alkoholu jistě pramení i ze ztráty bratra Freda, který podlehl jeho nadměrné konzumaci ve věku 43 let. Ale přestože Trump nepije víno, pořídil si v roce 2010 ve Virginii vlastní vinařství, které nyní patří jeho synovi Ericovi a jehož vína využíval i ve volební kampani. Je nepravděpodobné, že by navrhoval cokoli, co by jeho obchod s vínem poškozovalo.

Trocha prohibice nebo vlastenectví?

Pokud by chtěl Trump prosazovat protialkoholová opatření a zároveň chránit zájmy svého syna, mohl by být v pokušení podporovat pití vína před jinými druhy alkoholu, což by vinařský průmysl jistě přivítal.
Další možností je označit za málo vlasteneckou konzumaci zahraničních produktů alkoholového průmyslu jako součást budování image “Make America Great Again.” Už Ronald Reagan podporoval konzumaci amerických vín, jak dobře ilustruje jeho věta z přípitku s francouzským prezidentem: "Samozřejmě víme, že Francie má velké porozumění pro kvalitní vína, proto jsme se rozhodli vás dnes večer pohostit kalifornským vínem."

Nenaštvat lidi

Eric Asimov, vinařský kritik New York Times, říká, že při inauguraci Cartera a Reagana byla servírována pouze vybraná francouzská vína. Poté se ale stalo součástí politické taktiky podávání amerických vín. Asimova vína podávaná při Trumpově uvedení do úřadu nijak zvlášť nenadchla. 
"Řekl bych, že výběr kolekce vín byl strašný. Vkus při tvorbě nabídky amerických vín pro oficiální příležitosti je špatný bez ohledu na politickou příslušnost.” Domnívá se, že je to tím že žádný nový prezident nechce být obviněn ze snobství.
Toho se Trump bát jistě nemusí, protože je dobře známo, že jeho gastronomické preference směřují k McDonald’s. 

Je to vlastně obchod

Vzhledem k jeho protichůdným postojům k alkoholu a zejména k vínu se s napětím očekává, jestli ve své nové vládě tato politická témata otevře.
Možná, že konzumace alkoholu všeho druhu vystřelí naopak nahoru, stále více lidí se k němu přiklání a z Trumpa si brát příklad nebudou. 
V říjnu 2016 řekl Kerry Woolard, generální ředitel Trump Winery, že prodeje vinařství vzrostly z roku na rok až o 55%.
Carter a Joseph svou úvahu uzavírají konstatováním, že zatímco všechno ostatní je v pohybu, jedna věc je jistá: Trumpův vpád do politiky je zatím velmi dobrý pro jednu značku vína. Jeho vlastní.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben