Přeskočit na hlavní obsah

Maroko se za měsíc dočká prvního australského vína

V hledáčku budou turisté

Gavin Hogg
Zatímco maročtí vinaři hledají cesty ke zvýšení exportu svých vín, aby si zajistili vyšší odbyt pro svou produkci, vína naopak začne do Maroka dovážet vinařství Hoggies Estate Wines australského vinaře Gavina Hogga.
Maroko je islámská země s 35 miliony lidí, z nichž asi 95% jsou muslimové.
"Je to pravděpodobně nejvíce liberální islámská země na světě, jsou zde bary a hotely, obchody s lihovinami, ale také 10 milionů turistů, kteří každoročně Maroko navštíví a 80% z nich pije," říká Hogg.
"Počítáme, že je v Maroku kolem 10 milionů lidí, kteří se chtějí napít, takže doufáme, že když se nám podaří získat na tomto trhu 5%, půjde nám to docela dobře. Současná nabídka vín na trhu je poměrně omezená - jsou tu jen francouzská, francouzská a francouzská vína, tak si myslíme, že budeme zpestřením."

Zkusit cokoli a pak se uvidí

V první zásilce s asi tisícem kartonů budou vína tří jeho značek: Kopparossa, Hoggies a Olivia. "Bude to tak trochu výstřel z brokovnice, abychom všem ukázali, co máme. A uvidíme, jak trh zareaguje."
Australská vína se v současnosti exportují pouze do dvou z 54 afrických zemí, do Jižní Afriky a Nigérie. Australská vláda v listopadu oznámila, že otevře velvyslanectví v Rabatu, marockém hlavním městě, koncem roku 2017 nebo začátkem roku 2018. Dosud je za Maroko zodpovědná australská ambasáda ve Francii.
Gavin Hogg a jeho obchodní partneři založili v Maroku sklad a spolupracují se dvěma místními distributory.
"Investovali jsme hodně peněz k získání dovozní licence, kterou jsme dostali v listopadu. Můžeme dovážet všechny australské výrobky - mošty, piva, lihoviny, všechen alkohol, ale i maso, med a máslo."

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania