Přeskočit na hlavní obsah

Co přijde po EET: ruský vzor

Registrace obchodů s alkoholem

Ruští obchodníci už znají EET. Jmenuje se EGAIS (ЕГАИС, Единая государственная автоматизированная информационная система). Je povinný pro celý alkoholový průmysl, tedy pro všechny producenty lihovin, piva, vína, ciderů nebo medoviny a obchodníky s těmito produkty a byl spuštěný vloni na Nový rok.
Zákon "o státní regulaci výroby a obchodu lihu, alkoholu a výrobků z lihu," který za jeho vznikem stojí, má však kromě evidence všech obchodů a lihem a alkoholem jeden další aspekt. Zákaz prodeje alkoholu na některých přesně určených místech. Jedná se zejména o dětská, školská, zdravotnická a sportovních zařízení a vojenské objekty a k nim přiléhající oblasti, ale také o kulturní zařízení, maloobchodní a velkoobchodní trhy, nádraží, letiště a k nim přiléhající oblasti.

Velký bratr

Ruské ministerstvo hospodářského rozvoje letos začalo připravovat projekt, který neumožní na tato místa ani dodávat alkohol objednaný v e-shopech. Místa z těchto oblastí se jednoduše dostanou na černou listinu a systém objednávku z nich automaticky odmítne.
Už v lednu proto ministerstvo zvážilo možnost vypracování registru budov a přilehlých oblastí, pro které platí zákaz maloobchodního prodeje alkoholických nápojů s cílem vyvinout technická omezení na možnost objednat alkohol na místa zadaná v registru.

Internetoví prodejci už s tím počítají

Alexandr Ivanov, prezident asociace e-shopů, potvrdil, že v Rusku je řada firem specializovaných na tak objemné databáze adres. Dodal také, že ministerstvo bude spolupracovat se státní Ruskou poštou, který může adresy z databází fyzicky ověřit a potvrdit. Podle něj přijde vybudování takové databáze asi na 10 milionů RUB.
A nejen to. Úřady současně zvažují přesně vymezit okruh osob, které dostanou licenci k prodeji alkoholu po internetu. Trh tak značně prořídne a těm, kdo licenci získají, obchody stoupnou. 

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania