Přeskočit na hlavní obsah

Česko je třetím nejvýznamějším evropským zákazníkem bulharských vinařů

Export 2011 až 2015

Nejlepšími zahraničními zákazníky bulharských vinařů jsou v EU Polsko a mimo EU Austrálie. Vyplývá to z údajů bulharského Národního statistického úřadu za leta 2011 až 2015.
Do Polska se v tomto období vyvezlo více než 70 milionů litrů vína. Ze zemí EU bylo na druhém místě Rumunsko s téměř 25 miliony litrů, následované Českem s 15 miliony litrů. Ze států mimo EU nejvíce bulharského vína dovezla Austrálie - asi 65 milionů litrů.
Na druhou stranu se do Bulharska dovezlo 14 milionů litrů vína z Itálie, 4 miliony z Francie a asi 3 miliony ze Španělska. Ze zemí mimo EU se dovezlo přibližně 1,5 milionu litrů vína z Chile, 0,8 milionů litrů z Nového Zélandu a o něco méně než 0,8 milionu litrů ze sousední Makedonie.
Export bulharského vína tak daleko překročil dovoz, ale klesl - z téměř 60 milionů litrů v roce 2011 na méně než 40 milionů litrů v roce 2015. Ve stejném období se dovoz jen mírně zvýšil.

Čísla za 2016

Předběžné výsledky za období leden až říjen 2016 ukazují, že Bulharsko vyvezlo 22,5 milionů litrů vína v hodnotě přibližně 23,5 milionů EUR. Ve stejném období byl dovoz vína do Bulharska 6,1 milionu litrů, z nichž více než pět milionů pochází z jiných zemí EU.
Ve stejném období roku 2016 zůstalo největším zákazníkem Bulharů Polsko, ale mezi zeměmi mimo EU to bylo Rusko, kam směřovalo 1,2 milionu litrů bulharského vína. Rusko následovala Čína s 0,4 miliony litrů a Japonsko s 0,2 miliony litrů.
Do Bulharska se ze zemí mimo EU dovezlo 0,3 milionu litrů vína z Moldavska, 0,25 milionu litrů z Nového Zélandu a 0,2 milionu z Chile.
Podle údajů statistického úřadu byla v roce 2015 průměrná cena lahvového bílého stolní vína 2,28 leva a jakostního lahvového suchého červeného vína 6,29 leva a konzumace vína na osobu dosáhla přes 4,6 litrů vína.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.