Přeskočit na hlavní obsah

Česko je třetím nejvýznamějším evropským zákazníkem bulharských vinařů

Export 2011 až 2015

Nejlepšími zahraničními zákazníky bulharských vinařů jsou v EU Polsko a mimo EU Austrálie. Vyplývá to z údajů bulharského Národního statistického úřadu za leta 2011 až 2015.
Do Polska se v tomto období vyvezlo více než 70 milionů litrů vína. Ze zemí EU bylo na druhém místě Rumunsko s téměř 25 miliony litrů, následované Českem s 15 miliony litrů. Ze států mimo EU nejvíce bulharského vína dovezla Austrálie - asi 65 milionů litrů.
Na druhou stranu se do Bulharska dovezlo 14 milionů litrů vína z Itálie, 4 miliony z Francie a asi 3 miliony ze Španělska. Ze zemí mimo EU se dovezlo přibližně 1,5 milionu litrů vína z Chile, 0,8 milionů litrů z Nového Zélandu a o něco méně než 0,8 milionu litrů ze sousední Makedonie.
Export bulharského vína tak daleko překročil dovoz, ale klesl - z téměř 60 milionů litrů v roce 2011 na méně než 40 milionů litrů v roce 2015. Ve stejném období se dovoz jen mírně zvýšil.

Čísla za 2016

Předběžné výsledky za období leden až říjen 2016 ukazují, že Bulharsko vyvezlo 22,5 milionů litrů vína v hodnotě přibližně 23,5 milionů EUR. Ve stejném období byl dovoz vína do Bulharska 6,1 milionu litrů, z nichž více než pět milionů pochází z jiných zemí EU.
Ve stejném období roku 2016 zůstalo největším zákazníkem Bulharů Polsko, ale mezi zeměmi mimo EU to bylo Rusko, kam směřovalo 1,2 milionu litrů bulharského vína. Rusko následovala Čína s 0,4 miliony litrů a Japonsko s 0,2 miliony litrů.
Do Bulharska se ze zemí mimo EU dovezlo 0,3 milionu litrů vína z Moldavska, 0,25 milionu litrů z Nového Zélandu a 0,2 milionu z Chile.
Podle údajů statistického úřadu byla v roce 2015 průměrná cena lahvového bílého stolní vína 2,28 leva a jakostního lahvového suchého červeného vína 6,29 leva a konzumace vína na osobu dosáhla přes 4,6 litrů vína.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben