Přeskočit na hlavní obsah

Australané investují miliony do výzkumu terroiru Shiraz. Nebo do marketingu?

Terroir a prémiové ceny

Shiraz je s 26% podílu ve vinohradech převládající australskou odrůdou a podle Wine Australia jsou australské keře Shiraz nejstarší na světě. Na exportu vín v cenové hladině nad 10 AUD za litr se vína z této odrůdy podílí 40%.
Podle údajů z roku 2016 vzrostl export australských vín podle hodnoty o 11%, a to především díky exportu lahvových vín ve vyšších cenových relacích. Nejlepšími exportními trhy pro australská vína byly Spojené státy, Čína, Velká Británie, Kanada a Hong Kong.
Protože zvyšování mezinárodního uznání a kvality australských vín pomáhají zvyšovat poptávku i jejich cenu, hodlá Austrálie do těchto oblastí investovat.

Zdůraznit terroir

Brian Croser, místopředseda Wine Australia, řekl: "Už víme, že jedinečné australské terroir existují a že nejdůležitější faktory, které přispívají k rozdílům mezi víny, jsou klima, poloha vinic i fyzikální a chemické vlastnosti půdy.
Prostřednictvím projektů, které spouštíme, se snažíme pochopit, jak se tyto environmentální podmínky přeměňují do fyziologických změn v révě vinné, které vedou k podstatným změnám složení bobulí a ty způsobují vjem spojení terroiru a vína.
Když pochopíme, jak tyto změny fungují, pak budou moci vinaři zdůraznit terroir svých vinic a jejich jedinečnost, aby mohli produkovat jedinečná vína. A aby za ně mohli dostat odpovídající cenu."

Výzkumné programy

Výzkumné projekty budou provádět University of Adelaide, Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation, National Wine and Grape Industry Centre (NWGIC), South Australian Research and Development Institute a Australian Wine Research Institute.
NWIGIC už zahájila projekt, kde zkoumá korelaci mezi senzorickými vlastnostmi vín Shiraz, chemickým profilem a klimatickou oblastí, ze které hrozny pocházejí.
A na University of Adelaide běží projekt, který hledá, jaké chemické prvky vyjadřují terroir odrůdy Shiraz.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania