Přeskočit na hlavní obsah

52,2 milionů kilo hroznů 2016 v kantonu Wallis

Letošní sklizeň

Úřady švýcarského kantonu Wallis oznámily oficiální údaje o letošní sklizni. V první části sezóny pěstitelé zaznamenali nízké teploty a silné srážky. Zejména v květnu naměřili srážky ve výši 155% průměru měřeného od roku 1981 do roku 2010. Proto se odkvět zpozdil zhruba o 10 dnů ve srovnání s průměrem za poslední desetiletí.
Meteorologické podmínky na začátku léta nutily vinohradníky věnovat zvýšenou pozornost houbovým onemocněním, zejména plísím. Od konce července ale převládalo teplé a velmi suché počasí. Pokračující vlna veder způsobila v mimořádně rozsáhlém měřítku i nutnost závlah.
Tyto klimatické podmínky trvaly až do oficiálního začátku sklizně dne 26. září. Různorodost zrání a rozdílné podmínky ve vinicích způsobily delší čas sklizně, než obvykle.

50 tisíc tun hroznů

S 30,8 milionu kilogramů modrých hroznů a 21,4 milionů kilogramů bílých hroznů je sklizeň 2016 o 7,5% vyšší než desetiletý průměr. Po 3 letech předchozích letech je letošní sklizeň kvantitativně opět v normálu.
Obsahy cukru v odrůdách Rhin (91,6°Oe) a Chasselas (76,9°Oe) jsou mírně nižší než desetiletý průměr, cukry pro Pinot Noir (93,3°Oe) a Gamay (90,5°Oe) desetiletému průměru zhruba odpovídají.
Volba doby sklizně bylo rozhodující pro kvalitu vína. Vybrat optimální okamžik pro sklizeň chtělo často trpělivost. Horké dny a chladné noci uchovaly v hroznech velmi dobrou chuť.
Podle úřadů budou letos bílá vína velmi svěží a plná, červená vína mají velmi krásnou a atraktivní barvu. Kyselost a třísloviny se mezi odrůdami značně liší a jsou závislé na zralosti hroznů.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania