Přeskočit na hlavní obsah

Zachrání nová odrůda Sunpreme kalifornské producenty rozinek?

Tradiční přístup je drahý

Hrozny Sunpreme usychají přímo na keři
Víno pro produkci rozinek s úspěchem pěstuje mnoho producentů v zemích jako Turecko, Írán nebo Ázerbájdžán. Ti ovšem konkurují i kalifornským producentům, kteří se potýkají se zámořskou konkurencí i kvůli vlastním vysokým výrobním nákladům.
Většina odrůd pro produkci rozinek se sklízí tak, že pracovníci ve vinici řežou celé letorosty s hrozny asi dva týdny před sklizní, bobule se na nich nechávají zaschnout a oddělují se později.
Tento tradiční způsob sklizně odřezáváním letorostů stojí asi 130 USD na akr, což je kolem 36% z celkových nákladů na sklizeň, potvrzuje Craig Ledbetter z USDA Agricultural Research Service (ARS) v San Joaquin Valley.

Nová odrůda mnohé mění

V ARS však vyšlechtili novou odrůdu Sunpreme, na které hrozny zasychají i bez řezání letorostů. Počítá se, že by tímto producenti mohli ušetřit miliony dolarů z výrobních nákladů a zlepšit tak svou konkurenceschopnost na světovém trhu s rozinkami.
Sunpreme se podle ARS dobře daří právě v San Joaquin Valley, kde se hrozny pro produkci rozinek pěstují asi na 200.000 akrech vinic.
Odrůdu Sunpreme vyšlechtil a patentoval šlechtitel David Ramming z ARS, nyní už v důchodu. Pět dalších pěstitelství získalo licenci k jejímu pěstování a dalšímu prodeji.

Nižší náklady i ve vegetačním období

Ledbetter se svými kolegy rovněž srovnávali dva způsoby vedení révy, jak střední, tak nízké bez drátěnky, které je méně náročné na kvalifikaci a mzdu pracovníků.
Výsledky potvrdily, že odrůdě Sunpreme se daří právě při méně náročném nízkém způsobu vedení. Kromě toho pokusy prokázaly, že odrůda Sunpreme dobře prospívá i s polovinou vody na zavlažování, než kolik vyžadují ostatní běžně používané odrůdy. Oba faktory přispívají k dalšímu snížení nákladů na produkci hroznů.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania