Víno tisíce let před Kristem
 |
| Oblast Quba |
Hrozny se pěstují již po tisíce let ve všech zemích okolo Kaspického moře, ale příliš se neví, že 3500 let stará semena révy byla nalezena v oblasti archeologické památky Uzerliktepe u města Agdam na jihozápadě Ázerbájdžánu. I to dokazuje, že zdejší obyvatelé pěstovali víno už v dávných dobách.
Zejména v minulém století žil zdejší vinařský průmysl ve zlatých časech. Pěstitelé sklidili v celé zemi 2.136.000 tun hroznů z 274 tisíc hektarů vinic. Nacházelo se zde více než 120 vinařských závodů specializovaných na primární zpracování hroznů i na výrobu vína.
Zejména v minulém století žil zdejší vinařský průmysl ve zlatých časech. Pěstitelé sklidili v celé zemi 2.136.000 tun hroznů z 274 tisíc hektarů vinic. Nacházelo se zde více než 120 vinařských závodů specializovaných na primární zpracování hroznů i na výrobu vína.
Kvalita střídá kvantitu
Vypěstované hrozny byly určeny pro domácí trh i na export a produkovalo se z nich jak víno, tak i čerstvé hrozny k okamžité konzumaci a rozinky. Za časů bývalého Sovětského svazu se vinařská produkce mohla srovnávat se ziskovým ropným průmyslem.
V důsledku protialkoholní kampaně vedené v bývalém Sovětském svazu na popud Michaila Gorbačova byl však Ázerbájdžán od roku 1985 nucen snížit počet vinohradů nejen s moštovými odrůdami, ale současně také i s unikátními stolními.
Dnes je v zemi kolem 12 tisíc hektarů vinohradů, ze kterých se sklidí 150 tisíc tun hroznů. I to je ale dvojnásobek rozlohy vinohradů a objemu produkce, než jaké byly v nejhorších letech na přelomu tisíciletí.
Pěstování hroznů, rozvoji a další expanzi vinařství napomáhají ideální přírodní podmínky hornatého terénu spadajícího až ke Kaspickému moři.
Kromě celosvětově rozšířených odrůd jako jsou Pinoty, Aligote, Rkatsiteli nebo Viorica je Ázerbájdžán proslulý svými autochtonními odrůdami, kterých se zde pěstuje až na 450 a po nichž stoupá poptávka i v zahraničí. K těm nejznámější patří Zeynəbi, Mədrəsə, Ağ şani, Qara şani, Təbrizi, Misqali nebo Gözəl qara.
Podle Eyyub Huseynova, předsedy Unie spotřebitelů, jsou národní vína na cestě stát se globální značkou. "V Ázerbájdžánu se díky klimatu a úrodné půdě pěstují nejkvalitnější a nejvzácnější odrůdy. V posledních letech zaznamenáváme rozvoj vinařských oblastí i vinařství, v nichž jsou nejmodernější technologie na výrobu vína.Ale máme jeden velký nedostatek - a to je marketing. Proto jsou v Evropě i jinde ve světě stále ještě více ceněná vína gruzínská a arménská,” dodal.
"Srovnáme-li je ale, jsou naše ázerbájdžánská mnohem lepší a chutnější. Existuje pro to logické vysvětlení: naše vína jsou vyrobena z nejlepších hroznů z celé kavkazské oblasti."
V červnu 2014 se stal Ázerbájdžán nejnovějším členem Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Země se od té doby ještě více zaměřila na rozvoj pěstitelství a vinařství. Ázerbájdžánští vinaři exportují především do Ruska, Pobaltí, Polska, Běloruska, Spojených států, Číny a na Ukrajinu.
V důsledku protialkoholní kampaně vedené v bývalém Sovětském svazu na popud Michaila Gorbačova byl však Ázerbájdžán od roku 1985 nucen snížit počet vinohradů nejen s moštovými odrůdami, ale současně také i s unikátními stolními.
Dnes je v zemi kolem 12 tisíc hektarů vinohradů, ze kterých se sklidí 150 tisíc tun hroznů. I to je ale dvojnásobek rozlohy vinohradů a objemu produkce, než jaké byly v nejhorších letech na přelomu tisíciletí.
Jedinečné odrůdy
Kromě celosvětově rozšířených odrůd jako jsou Pinoty, Aligote, Rkatsiteli nebo Viorica je Ázerbájdžán proslulý svými autochtonními odrůdami, kterých se zde pěstuje až na 450 a po nichž stoupá poptávka i v zahraničí. K těm nejznámější patří Zeynəbi, Mədrəsə, Ağ şani, Qara şani, Təbrizi, Misqali nebo Gözəl qara.
Skvělá vína, která nikdo nezná
"Srovnáme-li je ale, jsou naše ázerbájdžánská mnohem lepší a chutnější. Existuje pro to logické vysvětlení: naše vína jsou vyrobena z nejlepších hroznů z celé kavkazské oblasti."
V červnu 2014 se stal Ázerbájdžán nejnovějším členem Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Země se od té doby ještě více zaměřila na rozvoj pěstitelství a vinařství. Ázerbájdžánští vinaři exportují především do Ruska, Pobaltí, Polska, Běloruska, Spojených států, Číny a na Ukrajinu.
Cílem je export
Vláda věnuje značné úsilí k vytvoření lokální známky s názvem Caspian Coast Wine, do jejíž kampaně už investovala i mimo Ázerbájdžán. Také ministerstvo zemědělství, hospodářství a průmyslu od roku 2012 pracuje na rozšíření programu kultury vína, aby mohlo s výhledem do roku 2020 redukovat produkci i spotřebu lihovin.
Cílem programu je prostřednictvím nabídky dlouhodobých úvěrů rozšiřovat vinařské oblasti, organizovat ve venkovských oblastech výstavbu nových vinařství, modernizovat a zvětšovat stávající a zahájit expanzi exportu ázerbájdžánských vín nejen na evropské trhy.
Cílem programu je prostřednictvím nabídky dlouhodobých úvěrů rozšiřovat vinařské oblasti, organizovat ve venkovských oblastech výstavbu nových vinařství, modernizovat a zvětšovat stávající a zahájit expanzi exportu ázerbájdžánských vín nejen na evropské trhy.