Přeskočit na hlavní obsah

Spotřebu vody ve vinicích má snížit podpovrchový zavlažovací systém

Povrchové kapkové systémy běžně

Současné kapkové systémy zavlažují především povrch půdy. Réva má však kořeny mnohem hlubší, efektivnější by proto mělo být podpovrchové zavlažování.
S novými poznatky v této oblasti přispěl Pete Jacoby, profesor na Washington State University. Chtěl zjistit, zda by přivedení vody podpovrchovým zavlažováním hlouběji pod zem přinutilo révu rozšířit své kořenové zóny tam. Rozšířením kořenových systémů by réva měla přístup k vodě, která se nachází hlouběji v zemi, a tím pádem by snížila svou potřebu povrchové vody.
Vzorem se stala už vyzkoušená podzemní zavlažovací vedení využívaná pro řadu jiných plodin. Tyto rozvody jsou zasypány pod zemí, ale mají bohužel tendenci se při styku s půdou ucpávat a s oblibou je také poškozují hlodavci.

Nový podpovrchový systém zavlažování

Jacobyho systém vychází ze stávajících nadzemních rozvodů, které jsou už v mnoha vinicích, na něž připojuje tenké hadičky, ústící podle potřeby v hloubkách od čtvrt do více než metru pod zemí, které rozvádějí tlakovou vodu. Pěstitel si sám upravuje systém zavlažování podle místního klimatu a podle svých požadavků.
"Snažíme se při povrchu vytvářet suché pásmo a vodu přivést mnohem hlouběji," říká Jacoby. "Kořenové systémy se rozvíjejí v hloubkách mnohdy až šest metrů.”
Tento systém je v pilotní fázi, ale pokusy se už provádějí na běžných vinicích. Při použití 60% vody oproti ostatním částem vinice byly v předchozím roce výnosy na Jacobyho experimentální části 90%. S 30% vody byly výnosy 75% a s 15% vody výnosy dosáhly 70%.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Port Wine day 2016: více na síti

Víno na síti Letošní Port Wine day se koná 10. září a spolu s ochutnávkami a prohlídkami muzeí je - a pro čtenáře magazínu WA9 zejména - zajímavá teoretická část. Témata, která se budou za týden diskutovat, jsou "jak sestavit správného interaktivního turistického průvodce, který bude komunikovat mezi čtenářem a vinařem" nebo "internet je vlastně šestý smysl, víno a sociální média," "jak se hledá a koupí víno dnes a zítra," ale také "aplikace jsou nové nástroje, kterými vnímáme svět, jsou cestou ke konzumentovi?" Na seznamu přednášejících jsou proto lidé jako Ryan Opaz, bloger na Catavino a pořadatel European Wine Bloggers Conference, Heini Zachariassen, zakladatel aplikace Vivino nebo blogerka Janna Rijpma Meppelink z NOMOh . O loňském Port Wine day píšeme zde .

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.