Přeskočit na hlavní obsah

Spotřebu vody ve vinicích má snížit podpovrchový zavlažovací systém

Povrchové kapkové systémy běžně

Současné kapkové systémy zavlažují především povrch půdy. Réva má však kořeny mnohem hlubší, efektivnější by proto mělo být podpovrchové zavlažování.
S novými poznatky v této oblasti přispěl Pete Jacoby, profesor na Washington State University. Chtěl zjistit, zda by přivedení vody podpovrchovým zavlažováním hlouběji pod zem přinutilo révu rozšířit své kořenové zóny tam. Rozšířením kořenových systémů by réva měla přístup k vodě, která se nachází hlouběji v zemi, a tím pádem by snížila svou potřebu povrchové vody.
Vzorem se stala už vyzkoušená podzemní zavlažovací vedení využívaná pro řadu jiných plodin. Tyto rozvody jsou zasypány pod zemí, ale mají bohužel tendenci se při styku s půdou ucpávat a s oblibou je také poškozují hlodavci.

Nový podpovrchový systém zavlažování

Jacobyho systém vychází ze stávajících nadzemních rozvodů, které jsou už v mnoha vinicích, na něž připojuje tenké hadičky, ústící podle potřeby v hloubkách od čtvrt do více než metru pod zemí, které rozvádějí tlakovou vodu. Pěstitel si sám upravuje systém zavlažování podle místního klimatu a podle svých požadavků.
"Snažíme se při povrchu vytvářet suché pásmo a vodu přivést mnohem hlouběji," říká Jacoby. "Kořenové systémy se rozvíjejí v hloubkách mnohdy až šest metrů.”
Tento systém je v pilotní fázi, ale pokusy se už provádějí na běžných vinicích. Při použití 60% vody oproti ostatním částem vinice byly v předchozím roce výnosy na Jacobyho experimentální části 90%. S 30% vody byly výnosy 75% a s 15% vody výnosy dosáhly 70%.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil
Pokračovat+

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.
Pokračovat+

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+