Povrchové kapkové systémy běžně
Současné kapkové systémy zavlažují především povrch půdy. Réva má však kořeny mnohem hlubší, efektivnější by proto mělo být podpovrchové zavlažování.
S novými poznatky v této oblasti přispěl Pete Jacoby, profesor na Washington State University. Chtěl zjistit, zda by přivedení vody podpovrchovým zavlažováním hlouběji pod zem přinutilo révu rozšířit své kořenové zóny tam. Rozšířením kořenových systémů by réva měla přístup k vodě, která se nachází hlouběji v zemi, a tím pádem by snížila svou potřebu povrchové vody.
Vzorem se stala už vyzkoušená podzemní zavlažovací vedení využívaná pro řadu jiných plodin. Tyto rozvody jsou zasypány pod zemí, ale mají bohužel tendenci se při styku s půdou ucpávat a s oblibou je také poškozují hlodavci.
Nový podpovrchový systém zavlažování
Jacobyho systém vychází ze stávajících nadzemních rozvodů, které jsou už v mnoha vinicích, na něž připojuje tenké hadičky, ústící podle potřeby v hloubkách od čtvrt do více než metru pod zemí, které rozvádějí tlakovou vodu. Pěstitel si sám upravuje systém zavlažování podle místního klimatu a podle svých požadavků.
"Snažíme se při povrchu vytvářet suché pásmo a vodu přivést mnohem hlouběji," říká Jacoby. "Kořenové systémy se rozvíjejí v hloubkách mnohdy až šest metrů.”
Tento systém je v pilotní fázi, ale pokusy se už provádějí na běžných vinicích. Při použití 60% vody oproti ostatním částem vinice byly v předchozím roce výnosy na Jacobyho experimentální části 90%. S 30% vody byly výnosy 75% a s 15% vody výnosy dosáhly 70%.