Přeskočit na hlavní obsah

Novinky v enologických postupech z letošní dílny OIV

Vinařský svět mění rezoluce OIV

14. valné shromáždění Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), které se konalo 28. října v brazilském Bento Gonçalves, přijalo podle očekávání 16 nových rezolucí.
Tři rezoluce spadají do oblasti vinohradnictví a životního prostředí a věnují se vlivům životního prostředí a sociální a ekonomickým aspektům trvale udržitelného vinohradnictví, dvě další upravují systém produkce sušených hroznů.
Dalších šest je z oblasti povolených enologických postupů, které se stanou součástí Mezinárodního kodexu enologických postupů OIV. K nim patří úprava enologických postupů, která bere na vědomí vzestup používání kvasinek původem ne z vinných kvasinek, Saccharomyces cerevisiae. Dále využívání filtračních destiček obsahujících zeolitové Y-faujasity, které snižují chloroanisoly odpovědné za zápach vína. Dvě rezoluce se věnují aktualizaci enologických praktik ve vztahu k okysličování moštů a vín, jedna povoluje užití polyaspartátu draselného ke stabilizaci vín a další rozlišuje mezi přísadami a pomocnými látkami, což usnadní harmonizaci mezinárodního obchodu s vínem - seznam není konečný a bude postupně dále ověřován a případně obměňován.

Nově také vzdělávání enologů

Dvě rezoluce z oblasti specifikace enologických produktů přidaly do Mezinárodního enologického kodexu už zmíněné zeolitové Y-faujasity a zvýšily limity zinku a železa v bílkovinách rostlinného původu.
Čtyři rezoluce z oblasti analytických metod se věnují ochraně duševního vlastnictví, metodám stanovení obsahu cukru v moštu a víně, obsahu alkoholu a analýze těkavých sloučenin ve víně pomocí plynové chromatografie.
Poslední dvě rezoluce z oblasti ekonomie a práva se věnují doporučením programů pro vzdělávání enologů a nové definici kategorie speciálních vín, které prošly procesem dealkoholizace.
Monika Christmann, prezidentka OIV, v nedávném bilančním rozhovoru řekla, že tyto rezoluce nejsou legislativní akty a nejsou převáděny do vnitrostátních právních předpisů. Státy je přijímají dobrovolně, ale v případě Evropské unie to podle ní nastává "téměř automaticky."
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+