Přeskočit na hlavní obsah

Nejvíce medailí z hongkongské DAWA 2016 vezou největší vinařské země, z nováčků zaujala Čína

Dva tisíce medailí

Degustace oceněných vín 30. října 2016
Na největší asijské soutěži Decanter Asia Wine Awards 2016 (DAWA), která se konala v Hongkongu, dosáhla velmi dobrých výsledků čínská vína, což je důkazem růstu produkce kvalitních vín. Celkově získalo ocenění platinovými, zlatými, stříbrnými a bronzovými medailemi 79 čínských vín pocházejících ze sedmi vinařských oblastí, nejúspěšnější byla vína z Ningxia. Počet medailových vín čínských vinařů vzrostl ve srovnání s rokem 2015 skoro třikrát a téměř dvanáctkrát oproti roku 2014.
Vinařství Heilongjiang Luyuan získalo letos zlatou medaili za Château Fenhe Ice wine 2014 z odrůdy Vidal, hybridu pěstovaného v Kanadě a na severovýchodě Spojených států, který se používá převážně právě na výrobu ledového vína.

Porota a výsledky

Celkem bylo na letošní DAWA medailově oceněno 2.007 vín, z toho Platinovou medaili získalo 27, Zlatou 59, Stříbrnou 553 a Bronzovou 1.368 vín.
Vzorky hodnotila porota složená z více než čtyřiceti špičkových expertů. V jejím čele zasedl Steven Spurrier, zakladatel Académie du Vin, vinařských kurzů Christie’s a organizátor legendární vinařské soutěže Judgment of Paris, která před čtyřiceti lety otřásla mýtem o nadřazenosti francouzských vín. Po jeho boku stáli další renomovaní hodnotitelé Gerard Basset OBE MW MS, Michael Hill-Smith MW, profesor LI Demei, Tasaki Shinya, Andrew Jefford a Ch'ng Poh Tiong.

Decanter Asia Wine Awards 2016 Platinum Gold Silver Bronze Total
Argentina 1 5 29 74 109
Australia 7 12 87 209 315
Austria


7 7
Brazil

1
1
Bulgaria


3 3
Canada

9 24 33
Cyprus

1
1
France
4 52 146 202
Georgia 1 1 3 11 16
Germany

3 11 14
Greece

2 3 5
Hungary 1 4 7 7 19
Chile 1 3 46 156 206
China
1 16 62 79
India


5 5
Israel

7 5 12
Italy 7 11 154 277 449
Japan

4 9 13
Jordan


4 4
Lebanon

1 1 2
Macedonia

1 2 3
Moldova 1
7 19 27
Montenegro

3 1 4
New Zealand 2 7 23 85 117
Peru


1 1
Portugal 1 1 21 66 89
South Africa 1
1 21 23
Spain 4 8 61 131 204
Turkey


5 5
United Kingdom

2 1 3
United states
2 12 21 35
Uruguay


1 1
Total 27 59 553 1 368 2 007


Česká vinařství do medailového klání již tradičně nezasáhla, asijské soutěžení je ještě příliš nepřitahuje.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben