Přeskočit na hlavní obsah

Rok v roli prezidentky: dokončení rozhovoru s Monikou Christmann

Uvnitř OIV

Na festivalu Oenovideo
filmů s vinařskou tématikou
Monika Christmann, profesorka a vedoucí Institut für Önologie na universitě Geisenheim, byla vloni zvolená na období tří let prezidentkou Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Po ročním působení na tomto postu se v rozhovoru pro univerzitní blog podělila o své zkušenosti z činnosti této organizace. 
Jeho první část, ve které Christmann zrekapitulovala, že OIV založily v roce 1924 jako mezivládní organizaci Francie, Španělsko, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko a Tunisko a že v současnosti má organizace 46 členských států, jsme zveřejnili včera a dnes uvádíme druhou část.

Hledání shody

Svou úlohu proto vnímá jako moderátorskou, tedy shrnout a podpořit zájmy jednotlivých členských zemí. Shoda často není snadná, zvlášť když státy mají zásadně odlišné názory. Důvodem jsou různé tradice, filozofie a hodnoty. Také se nesmí zapomenout na různé klimatické podmínky jednotlivých zemí a samozřejmě rozdílný politický rámec. Jako příklad postupu ve shodě uvedla zřízení nové interdisciplinární skupiny odborníků, která se zabývá dnes tolik aktuální problematikou udržitelnosti a změny klimatu.

Úloha výzkumu a techniky

OIV přispívá k debatě o úloze výzkumu. Zejména v oblasti enologických postupů se velice často objevují otázky, zda existují toxikologické obavy, do jaké míry mohou mít postupy vliv na kvalitu vína, jak tyto postupy standardizovat a zda budou nadále vůbec potřeba.
Dalším příkladem je otázka modifikací vína a jeho označování. Kde jsou limity pro deklaraci označení vína, u kterých byla dodatečně přidána aromata, alkohol nebo voda? Je ještě vínem víno, které bylo odkyseleno? Lze ho jako takové uvést na trh?
Podle Christmann je úkolem OIV najít konsenzus přijatelný nejen pro výrobce, ale také pro spotřebitele.

Mezinárodní kongres a valné shromáždění

Na konci října se bude v Brazílii konat 39. světový kongres pro révu a víno, která je podle prezidentky velmi významnou událostí. V jeho průběhu se konají vědecká setkání, během nichž mají vědci ze mnoha zemí možnost prezentovat své nejnovější výsledky výzkumu v oblasti vinohradnictví a vinařství, ale také diskutovat o ekonomických nebo zdravotnických otázkách. 
Gremium složené z odborníků prováde předvýběr témat, která jsou potom prezentována buď formou přednášek nebo zveřejňována v tištěných materiálech. Následně pak valné shromáždění posoudí velké množství rezolucí připravených odbornými skupinami, které mají být přijaty. Přijetí těchto rezolucí lze provést pouze na základě konsenzu. 
Tyto rezoluce nejsou legislativní akty a nejsou převáděny do vnitrostátních právních předpisů. Státy je přijímají dobrovolně, ale v případě Evropské unie to podle Christmann nastává "téměř automaticky."

Spojené státy zpět v OIV?

Na závěrečnou otázku, zda existují země, které se chystají vstoupit do OIV nebo ji chtějí opustit Christmann konstatuje, že v současné době jsou členy OIV země, jejichž vinohrady se rozkládají na 80% celkové světové plochy osázené révou (včetně produkce stolních hroznů, rozinek a dalších výrobků z révy), vyrobí 85% světové produkce vína a zkonzumují 80% celosvětové spotřeby vína. 
Samozřejmě existují - zejména v Severní Americe a Číně - země pěstující révu, které nejsou členy OIV. Spojené státy se za vedení bývalého prezidenta Billa Clintona z OIV stáhly, ale Christmann doufá, že je přesvědčí, aby se opět připojily jako nový a důležitý člen. Ale o organizaci OIV projevuje zájem i řada jiných zemí, například Albánie a další, což ji jako prezidentku velmi těší, uzavírá Christmann.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Port Wine day 2016: více na síti

Víno na síti Letošní Port Wine day se koná 10. září a spolu s ochutnávkami a prohlídkami muzeí je - a pro čtenáře magazínu WA9 zejména - zajímavá teoretická část. Témata, která se budou za týden diskutovat, jsou "jak sestavit správného interaktivního turistického průvodce, který bude komunikovat mezi čtenářem a vinařem" nebo "internet je vlastně šestý smysl, víno a sociální média," "jak se hledá a koupí víno dnes a zítra," ale také "aplikace jsou nové nástroje, kterými vnímáme svět, jsou cestou ke konzumentovi?" Na seznamu přednášejících jsou proto lidé jako Ryan Opaz, bloger na Catavino a pořadatel European Wine Bloggers Conference, Heini Zachariassen, zakladatel aplikace Vivino nebo blogerka Janna Rijpma Meppelink z NOMOh . O loňském Port Wine day píšeme zde .

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.