9. září 2016

Rok v roli prezidentky: dokončení rozhovoru s Monikou Christmann

Uvnitř OIV

Na festivalu Oenovideo
filmů s vinařskou tématikou
Monika Christmann, profesorka a vedoucí Institut für Önologie na universitě Geisenheim, byla vloni zvolená na období tří let prezidentkou Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Po ročním působení na tomto postu se v rozhovoru pro univerzitní blog podělila o své zkušenosti z činnosti této organizace. 
Jeho první část, ve které Christmann zrekapitulovala, že OIV založily v roce 1924 jako mezivládní organizaci Francie, Španělsko, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko a Tunisko a že v současnosti má organizace 46 členských států, jsme zveřejnili včera a dnes uvádíme druhou část.

Hledání shody

Svou úlohu proto vnímá jako moderátorskou, tedy shrnout a podpořit zájmy jednotlivých členských zemí. Shoda často není snadná, zvlášť když státy mají zásadně odlišné názory. Důvodem jsou různé tradice, filozofie a hodnoty. Také se nesmí zapomenout na různé klimatické podmínky jednotlivých zemí a samozřejmě rozdílný politický rámec. Jako příklad postupu ve shodě uvedla zřízení nové interdisciplinární skupiny odborníků, která se zabývá dnes tolik aktuální problematikou udržitelnosti a změny klimatu.

Úloha výzkumu a techniky

OIV přispívá k debatě o úloze výzkumu. Zejména v oblasti enologických postupů se velice často objevují otázky, zda existují toxikologické obavy, do jaké míry mohou mít postupy vliv na kvalitu vína, jak tyto postupy standardizovat a zda budou nadále vůbec potřeba.
Dalším příkladem je otázka modifikací vína a jeho označování. Kde jsou limity pro deklaraci označení vína, u kterých byla dodatečně přidána aromata, alkohol nebo voda? Je ještě vínem víno, které bylo odkyseleno? Lze ho jako takové uvést na trh?
Podle Christmann je úkolem OIV najít konsenzus přijatelný nejen pro výrobce, ale také pro spotřebitele.

Mezinárodní kongres a valné shromáždění

Na konci října se bude v Brazílii konat 39. světový kongres pro révu a víno, která je podle prezidentky velmi významnou událostí. V jeho průběhu se konají vědecká setkání, během nichž mají vědci ze mnoha zemí možnost prezentovat své nejnovější výsledky výzkumu v oblasti vinohradnictví a vinařství, ale také diskutovat o ekonomických nebo zdravotnických otázkách. 
Gremium složené z odborníků prováde předvýběr témat, která jsou potom prezentována buď formou přednášek nebo zveřejňována v tištěných materiálech. Následně pak valné shromáždění posoudí velké množství rezolucí připravených odbornými skupinami, které mají být přijaty. Přijetí těchto rezolucí lze provést pouze na základě konsenzu. 
Tyto rezoluce nejsou legislativní akty a nejsou převáděny do vnitrostátních právních předpisů. Státy je přijímají dobrovolně, ale v případě Evropské unie to podle Christmann nastává "téměř automaticky."

Spojené státy zpět v OIV?

Na závěrečnou otázku, zda existují země, které se chystají vstoupit do OIV nebo ji chtějí opustit Christmann konstatuje, že v současné době jsou členy OIV země, jejichž vinohrady se rozkládají na 80% celkové světové plochy osázené révou (včetně produkce stolních hroznů, rozinek a dalších výrobků z révy), vyrobí 85% světové produkce vína a zkonzumují 80% celosvětové spotřeby vína. 
Samozřejmě existují - zejména v Severní Americe a Číně - země pěstující révu, které nejsou členy OIV. Spojené státy se za vedení bývalého prezidenta Billa Clintona z OIV stáhly, ale Christmann doufá, že je přesvědčí, aby se opět připojily jako nový a důležitý člen. Ale o organizaci OIV projevuje zájem i řada jiných zemí, například Albánie a další, což ji jako prezidentku velmi těší, uzavírá Christmann.