Přeskočit na hlavní obsah

Rakouští vinaři vloni méně exportovali

Po růstu exportu mírný pokles

Po osmi letech růstu exportní tržby v Rakousku v roce 2015 poprvé mírně poklesly. Konečné údaje o vývozu v roce 2015 činily podle Statistik Austria 143 milionů EUR podle hodnoty a 48 milionů litrů podle objemu. Pokles o 1,1% je důsledkem obtížného a kvantitativně slabého ročníku 2014.
Statistiky týkající se vývozu v roce 2015 vyjevily některé abnormality. Například prodeje jakostních lahvových vín v roce 2015 znovu rostly, přičemž obzvláště pozitivně překvapilo červené s nárůstem o téměř čtyři miliony EUR, tedy o 13,5%. Sudová vína, vína bez označení původu a přívlastková vína zůstala pozadu. Propad ve vývozu se projevil u šumivých a zejména perlivých vín.

Růst ve třetích zemích

Při pohledu na export podle trhů je patrné, že ve třetích zemích byl obrat vzrostl o 10%, zatímco v zemích EU o 4,8% poklesl. Negativní vývozní bilance se projevila u šumivého, perlivého a sudového vína především díky německému výsledku vývozu, který jinak vždy vykazoval velmi pozitivní vývoj. 
Pokles příjmů z vývozu v roce 2015 se projevil u až doposud úspěšných evropských trhů jako Nizozemsko, Švédsko, Finsko a Itálie, zatímco silně přidaly v exportu Spojené království, Belgie a Dánsko. Na trzích třetích zemí překvapily Švýcarsko, Spojené státy, Norsko, Hong Kong a Rusko, zatímco Čína a Japonsko poklesly.

Nízká sklizeň 2016

I u sklizně 2016 lze opět očekávat problémy. Ačkoli naděje zůstává například u Veltlínského zeleného, u něhož lze ještě doufat alespoň v průměrnou sklizeň a dobrou kvalitu, u červených odrůd jako je Zweigelt a u ostatních štýrských specialit není prognóza v důsledku překvapivých dubnových mrazů vůbec růžová.
Extrémně pozitivní ohlasy ale přicházejí na vína ročníku 2015, která nyní postupně přicházejí na trh. Zájem o bílá i červená stále roste. Některá z těch nejpopulárnějších nebyla ani ještě uvedena na trh, jejich prodejní období odstartuje teprve letošní podzim a počátek roku 2017.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania