Přeskočit na hlavní obsah

Rakouští vinaři vloni méně exportovali

Po růstu exportu mírný pokles

Po osmi letech růstu exportní tržby v Rakousku v roce 2015 poprvé mírně poklesly. Konečné údaje o vývozu v roce 2015 činily podle Statistik Austria 143 milionů EUR podle hodnoty a 48 milionů litrů podle objemu. Pokles o 1,1% je důsledkem obtížného a kvantitativně slabého ročníku 2014.
Statistiky týkající se vývozu v roce 2015 vyjevily některé abnormality. Například prodeje jakostních lahvových vín v roce 2015 znovu rostly, přičemž obzvláště pozitivně překvapilo červené s nárůstem o téměř čtyři miliony EUR, tedy o 13,5%. Sudová vína, vína bez označení původu a přívlastková vína zůstala pozadu. Propad ve vývozu se projevil u šumivých a zejména perlivých vín.

Růst ve třetích zemích

Při pohledu na export podle trhů je patrné, že ve třetích zemích byl obrat vzrostl o 10%, zatímco v zemích EU o 4,8% poklesl. Negativní vývozní bilance se projevila u šumivého, perlivého a sudového vína především díky německému výsledku vývozu, který jinak vždy vykazoval velmi pozitivní vývoj. 
Pokles příjmů z vývozu v roce 2015 se projevil u až doposud úspěšných evropských trhů jako Nizozemsko, Švédsko, Finsko a Itálie, zatímco silně přidaly v exportu Spojené království, Belgie a Dánsko. Na trzích třetích zemí překvapily Švýcarsko, Spojené státy, Norsko, Hong Kong a Rusko, zatímco Čína a Japonsko poklesly.

Nízká sklizeň 2016

I u sklizně 2016 lze opět očekávat problémy. Ačkoli naděje zůstává například u Veltlínského zeleného, u něhož lze ještě doufat alespoň v průměrnou sklizeň a dobrou kvalitu, u červených odrůd jako je Zweigelt a u ostatních štýrských specialit není prognóza v důsledku překvapivých dubnových mrazů vůbec růžová.
Extrémně pozitivní ohlasy ale přicházejí na vína ročníku 2015, která nyní postupně přicházejí na trh. Zájem o bílá i červená stále roste. Některá z těch nejpopulárnějších nebyla ani ještě uvedena na trh, jejich prodejní období odstartuje teprve letošní podzim a počátek roku 2017.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.