Přeskočit na hlavní obsah

Hromady výlisků z hroznů jsou pro vinaře odpadem, pro vědce příležitostí

Co s vinnými výlisky?

Matoliny zbylé po vylisování hroznů
Slupky, zrnka a stonky zbývají po vylisování hroznů jako odpad. Výlisky nazývané také matoliny obsahují kyselinu vinnou i další látky využívané k vyvážení kyselosti vína, mají však jen omezeně živin. Jsou příliš těžko stravitelné pro zvířata, takže nemohou být využité jako krmivo, a rozkládají se příliš pomalu, aby byly užitečné jako kompost.
Způsoby, jak recyklovat velké množství rostlinného odpadu pocházejícího z vinařského průmyslu, který často končí na skládkách, jsou předmětem šetření výzkumníků v oborech chemie a biotechnologie na universitě Swinburne v australském Melbourne.
Swinburnští výzkumníci pod vedením profesora Enza Palomba, vedoucího katedry chemie a biotechnologie, spolupracují se státní organizací podporující vědecký výzkum (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation, CSIRO, založená roku 1916) a hledají řešení a vyvíjejí technologie umožňující transformaci odpadů do sloučenin, které by dále umožnily jejich využití v oblasti výroby biopaliv nebo ve farmaceutickém průmyslu.

Houby rozkládají matoliny

V tomto procesu jsou využívány čtyři houby, Trichoderma harzianum, Aspergillus niger, Penicillium chrysogenum a Penicillium citrinum, které po třicetiminutovém tepelném zpracování rozštěpí biomolekuly matolin. Bioreaktor obsahující houbovou směs potom tři týdny biomasu rozkládá. Při rozkladu vznikají alkoholy, kyseliny a jednoduché cukry dále využitelné v průmyslu nebo medicíně. Mezi výslednými extrakty je i kyselina vinná, která může být znovu použitá ve vinařství. Po procesu má biomasa sníženou toxicitu a může být bezpečně kompostovaná nebo využitá jako krmivo pro zvířata.
"Tuto technologii jsme názorně demonstrovali v laboratoři, ale dokážeme ji převést až na průmyslovou úroveň. Náš nově upravený proces zahrnuje jednodušší a rychlejší metody, které lze provádět na místě produkce, čímž zajistíme recyklaci odpadu a jeho zpětné využití už v procesu výroby vína," říká šéf výzkumu Palombo.

Vzhledem k tomu, že kyselina vinná patří k nákladným surovinám, napomůže její efektivní extrakce k výraznému snížení jejího nákupu.

Najde metoda své širší uplatnění?

Skupina výzkumníků ze Swinburne chce využít výsledky své práce i v jiných odvětvích. Registrují už zájem při využití množství toxického odpadu z citrusů nebo při zpětném využití odpadních vod. 
Zemědělský, potravinářský, papírenský nebo textilní průmysl produkují hojně odpadů rostlinné báze. Ale protože ne všechny odpadní biomasy jsou snadno biologicky rozložitelné ke kompostování nebo vhodné pro biopaliva či krmivo pro zvířata, řadí se biodegradace ke klíčovým zájmům výzkumu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania