Přeskočit na hlavní obsah

Brazílie letos hostí 39. světový kongres OIV

Kogres OIV opět v Jižní Americe

Letošní už 39. světový kongres révy a vína bude v Brazílii. Jeho hostitelem bude ve dnech 23. až 28. října v Bento Gonçalves v Rio Grande do Sul. Během kongresu také proběhne 14. valné shromáždění OIV.
S hlavním tématem "vinařství: technologický pokrok a výzvy trhu" se bude kongres zamýšlet nad enologickými postupy, pěstitelstvím a vinařstvím a správnými podmínkami pro konzervaci vína. 
Mezi návazujícími tématy budou udržitelný rozvoj a změny klimatu, zdraví a zodpovědná konzumace vína, genetické zdroje, technologický pokrok a produkce moštu a vína a výzvy na trhu. Během akce mohou studenti, učitelé a vědci, kteří se věnují tématu vína, dobře zviditelnit svou práci. 
Na loňském kongresu svá témata prezentovali přednášející i z malých vinařských zemí, Češi, ale ani Slováci, Maďaři nebo Slovinci žádným příspěvkem nepřispěli.

Střídání světadílů

OIV je mezivládní organizací sdružující 46 zemí - jako poslední vloni přistoupila Arménie - a jejím cílem je být technickým a vědeckým referenčním místem pro svět vinařského průmyslu.
Kongres 2014 se konal v Argentině a loňský 2015 v Německu v Mohuči. O pořádání kongresu 2017 oficálně požádalo Bulharsko a mohl by se uskutečnit v Plovdivu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben