Přeskočit na hlavní obsah

Rostoucí novozélandské vinařství produkuje víc vína i odpadu

Desetitisíce tun matolin

Důsledkům expanze vinařství v novozélandském Marlborough si všímá časopis NZFarmer a ptá se: kde končí odpad z vinařské produkce?
Matoliny tvoří typicky čtvrtinu až pětinu tonáže celkové sklizně. V loňském roce s menší sklizní se odhadem vyprodukovalo v Marlborough 35.000 tun matolin a dalších 50.000 tun v předloňském roce. Protože výluhy z nevhodně uložených matolin mohou mít významný negativní dopad na půdu a spodní vody, roste tlak na vinařský průmysl, aby hledal řešení, jak s tímto odpadem nakládat.
Matoliny Yealands Wine Group na kompostu
Současné zkušenosti vinařů s firmami, které nabízejí komerční využití matolin, jsou ovšem tristní a podnikatele v tomto oboru raději ani nechtějí jmenovat.

Stávající řešení

Peter Yealands, průkopník vinařského průmyslu v Marlborough, odhaduje že jeho vinařství část matolin využívá k produkci 5 až 6 tisíc tun pálenky ročně, k čemuž nakupuje matoliny i od jiných vinařů. Ale  zbývající odpad končí na kompostech a čeká na řešení, co s ním.
Skládka matolin Yealands Wine Group v Seddonu u Blenheimu
Revidovaný plán životního prostředí v Marlborough obsahuje nové normy pro komposty a silážování včetně identifikace půdních typů, kde mohou nebo nemohou být povoleny nebo určení minimálních vzdálenosti od vodních zdrojů a řek.
Hromady matolin
 

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben