Přeskočit na hlavní obsah

Drsné metody protestů vinařů z Languedocu

Teror na jihu Francie

I vinařský průmysl má teroristy. Comité Régional d’Action Viticole, CRAV, je skupina okcitánských radikálních producentů vína a jednou z vojenských částí hnutí l'Òc Per Autonomia. Provádí pravidelné vlny útoků v obdobích napětí ve vinařském průmyslu nebo v souvislosti s Okcitánií. CRAV provedla několik akcí namířených proti dováženým zahraničním vínům zejména z Itálie a Španělska, ale i ze Spojených států a Austrálie.
"Každá láhev amerického a australského vína, která se doveze do Evropy, je bomba namířená do srdce naší bohaté evropské kultury," říká francouzský pěstitel Aime Guibert. Sylvain Removille, francouzský manažer E. & J. Gallo, potvrdil, že on i jeho zaměstnanci byli již několikrát fyzicky napadeni.
CRAV dne 19. července zničili kanceláře dovozce vína Sudvin, kladivy rozbili psací stoly a kanceláře zapálili. Dne 2. srpna sabotovali tanky dovozce vína Biron v Sète a vylili a zničili 50.000 litrů vína.

Dovoz levnějšího sudového vína

Mají důvod k zoufalství. Region Languedoc-Roussillon byl významný svou produkcí "vind de table," stolních vín k všednímu popíjení. Ale od roku 1970 tato produkce klesá, protože ji nahrazují levnější dovozy sudového vína ze Španělska, Itálie a Nového světa. Tím ohrožuje existenci mnoha vinařů. Od roku 2000 do roku 2012 klesla rozloha francouzských vinic o 12%. Za stejné období se rozloha vinic v Austrálií zvýšila o 21% a na Novém Zélandu o 168%. A španělské sudové víno stojí polovinu ceny francouzského.
Vzhledem k obrovské nabídce sudového vína to nevypadá, že bude mít CRAV důvod se změnit.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil