Přeskočit na hlavní obsah

Výsledky polské soutěže Galicja Vitis 2016

Polské mezinárodní soutěžení

Letošní Międzynarodowy Galicyjski Konkurs Win 2016 se konal v Łańcut s rekordním počtem přihlášených vín. 543 vína pocházela z více než tuctu zemí včetně Slovenska, Česka, Maďarska, Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Slovinska a Chorvatska. Z Polska soutěžila 162 vína, méně než třetina všech. 
Z celkových 289 medailí bylo 5 Velkých zlatých, 193 Zlaté, 58 Stříbrných a 33 Bronzové. Do Česka putují 1 Velká zlatá a 49 Zlatých medailí.
Soutěž pořádá nadace Fundacja Na Rzecz Rozwoju i Promocji Winiarstwa "Galicja Vitis". Vína hodnotila mezinárodní porota složená ze zkušených degustátorů a enologů ze Slovenska, Česka, Maďarska, Ruska a Polska. Během dvoudenní degustace pracovala pět pětičlenných porot a porotci ochutnali za jeden den kolem 50 vín.

Výsledky

Galicja Vitis 2016 Grand Gold Gold Silver Bronze Total
Austria
9

9
Croatia 1


1
Czechia 1 49

50
France 1 2

3
Georgia
1

1
Germany
14

14
Hungary 1 25

26
Italy
2

2
Poland
24

24
Slovakia 1 60

61
Slovenia
7

7
Total 5 193 58 33 289

Z Českých vinařství si zlaté medaile odvážejí Vinařství Josef Dufek, Vinařství Špalek, Vinařství U kapličky, Vinařství Jakubík, Vinařství Valihrach, Vinné sklepy Maršovice, Víno Hruška, Vinařství Hanzel, Vinařství Štěpán Maňák, Vinařství Baloun, Vinařství Jedlička, Vinařství Veritas, Vinařství Lacina a Vinný dům Praga.
Mezi publikovanými celkovými výsledky a výsledky ve výsledkové listině - jejíž strojové čtení není spolehlivé - je v některých částech ne příliš velký, ale přeci jen rozdíl. Nelze bohužel jednoznačně zjistit, které údaje mají přednost.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania