Přeskočit na hlavní obsah

Ztrátové vinice na strmých svazích může zachránit robot Geisi

Strmé vinice potřebují záchranu

Robot Geisi s nízkým podvozkem na čtyřech ostnatých válcích jako klasický robot nevypadá. Je poháněn nehlučným spalovacím motorem. Přestože tento stroj připomíná spíš vozítko z Marsu, jeho posláním je pomáhat zejména na strmých svazích vinic. Ty jsou - stejně jako mnohé hrady a zámky - nedílnou součástí německých vinařských oblastí.

Bezpečná technologie na strmé svahy

Geisi byl testován na jedné takové velmi strmé vinici Bacharacher Hahn ve spolkové zemi Rheinland-Pfalz už vloni na podzim za přítomnosti vinařky Cecilie Jost, představitelky již šesté generace vinařství Weingut Toni Jost z Hahnenhofu, která řekla: "Mám v tento projekt velkou důvěru. Jsem obzvlášt fascinovaná jeho zcela jedinečným konceptem. Navíc celý stroj je řízený na dálku a není pro svou obsluhu nebezpečný, nemůže z něho nikdo spadnout."

Práce na strmých svazích je mnohdy velmi riskantní a každoročně při ní několik lidí přijde k velmi vážným úrazům. Cecilia Jost k tomu dodala: "Jsem si jistá, že bych potřebovala jen trochu tréninku, abych mohla plynule volit optimální rychlost. Hodně mi to připomíná dálkové ovládání modelů závodních vozů."

Naděje do vinic

Technologie robotu Geisi není nic nového: uvnitř instalovaný systém CAN bus byl vyvinut už před dvaceti lety. Snižuje počet kabelových svazků a tím přispívá k úspoře hmotnosti. I když jednotlivé konstrukční prvky Geisi nejsou v principu nic nového, je robot jako celek velmi významný a nadčasový pro rozvoj: Ostatní mechanizační systémy váží mezi jednou až dvěma tunami. Geisi je se svými 650 kg poměrně lehký. Robot i tak dobře svou váhu roznáší na podloží, což je důležité pro růst révy i působení proti erozi půdy. Podrobná specifikace Geisi je dostupná na stránkách univerzitního výzkumného týmu.

Geisi bude umět hodně

V Bacharacher Hahn se testovalo pouze ovládání robota Geisi. Ale v budoucnu se bude robot využívat k udržování a obdělávání vinic. Vhodné nástroje, jako třeba rotující nože, které formují vinici, nebo podvozek, který seče podrost a současně ho mulčuje, jsou už na trhu.
Tým vedený Hans-Peter Schwarzem z University Geisenheim vyvinul také vhodný postřikovač. "Protože platí všeobecný zákaz použití vrtulníků pro postřiky vinohradů, bylo pro nás výzvou vymyslet možnost, jak využít k ochraně vinic a úrody právě Geisi. Ať je robot na vrcholu nebo úpatí srázu, nikoho nevystavuje kapkám postřiku a aplikovat ho můžete kdykoliv."

Kolik bude tahle pomoc stát?

Cena Geisi by měla být 50.000 EUR. Lanové a pásové mechanizační systémy, které jsou nyní používány na strmých svazích například k přepravově hroznů, jsou i třikrát dražší. Kvůli vysokým nákladům je vinohradnictví na strmých svazích pod tlakem - mnozí vinaři přesídlili do nížin, neboť už nechtějí a nemohou velmi příkré a strmé svahy dále obhospodařovat - a ráz krajiny se tím bohužel narušuje.
Peter Jost, který provozuje vinařství s dcerou Cecilií, si je tohoto problému dobře vědom: "Vím, že způsob, jakým již dvacet let vinařství provozujeme, bude zcela nerentabilní. A pokud se nám nepodaří udělat krok vpřed, hospodářsky nepřežijeme. To je velmi jasné. Možná je naše budoucnost opravdu Geisi, to je jediné, co k tomu mohu dodat."

Jen podpora robotů stačit nebude

Kromě technologického pokroku však představitelé vinohradnictví na strmých svazích vidí svou budoucnost i v politické a ekonomické podpoře vlád jednotlivých zemí. Jejich letošní výzva ke společnému postupu byla představená a schválená na zasedání evropských vinařských regionů AREV v moravské Lednici.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben