Přeskočit na hlavní obsah

Rakouské vinice se vloni nezvětšily, zato počet vinařství klesá

Bílé dominuje

Falkenstein - ÖWM / Gerhard Trumler
Rakouský statistický úřade zveřejnil plochy vinic, které jsou ve srovnání s předchozím rokem téměř beze změny. Ale počet vinařských producentů za posledních šest let dramaticky poklesl.
V roce 2015 zahrnovaly vinice celkem 45.574 hektary pozemků. Jejich plocha za posledních šest let mírně poklesla z 45.586 hektarů v roce 2009. Značně však poklesl počet vinařských producentů: zatímco v roce 2009 bylo 20.181 vinařství, v roce 2015 už jich byla 14.133, o 30% méně. 
Osazená plocha vinic révou vinnou byla v roce 2015 celkem 45.439 hektarů, asi o 94 hektary, resp. o 0,2% méně než v roce 2009. Zatímco bílé odrůdy zaznamenaly ve srovnání s rokem 2009 nárůst o 2,3% na 30.502 hektary, výsadba modrých odrůd poklesla o 4,9% na 14.937 hektarů. 
Znamená to, že 67,1% vinic je osázených bílými odrůdami a 32,9% modrými. Tím se Rakousko velmi podobá sousednímu Německu, kde je poměr produkce bílých a červených vín 2:1 téměř stejný. Celková plocha německých vinic je více než dvojnásobná.

Srovnání spolkových zemí

Niederösterreich zůstává s 28.145 hektary a podílem 61,9% největší rakouskou vinařskou zemí. Následují je Burgenland s 12.249 hektary (27,0%), Steiermark s 4.324 hektary (9,5%) a v Vídeň s 581 hektarem (1,3% ). Vinice v ostatních spolkových zemích se ve srovnání s rokem 2009 zvětšily o 57 hektarů na celkových 140 hektarů.
Grüner Veltliner je na 14.376 hektarech vinic a má na všech bílých pěstovaných odrůdách podíl 47,1%. Vinice s Veltlínským zeleným také mají největší nárůst ze všech odrůd od roku 2009 (+ 6,3%). Modrým odrůdám dominuje s 6.311 hektarem a podílem 42,3% odrůda Zweigelt.

Oblíbené odrůdy

Grüner Veltliner je v Burgenlandu na 1.258 hektarech, v Dolním Rakousku na 12.920 hektarech a ve Vídni na 171 hektaru. Ve Štýrsku ale s 701 hektarem vinic dominuje Welschriesling, v ostatních zemích pak Riesling (18 ha). Z červených odrůd vede v Dolním Rakousku (3.521 ha) a ve Vídni (36 ha) Zweigelt, zatímco v Burgenlandu Blaufränkisch (2.632 ha), ve Štýrsku odrůda Blauer Wildbacher (432 ha) a v ostatních zemích odrůda Blauburgunder (10 ha).
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil
Pokračovat+

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.
Pokračovat+

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+