Přeskočit na hlavní obsah

Rakouské vinice se vloni nezvětšily, zato počet vinařství klesá

Bílé dominuje

Falkenstein - ÖWM / Gerhard Trumler
Rakouský statistický úřade zveřejnil plochy vinic, které jsou ve srovnání s předchozím rokem téměř beze změny. Ale počet vinařských producentů za posledních šest let dramaticky poklesl.
V roce 2015 zahrnovaly vinice celkem 45.574 hektary pozemků. Jejich plocha za posledních šest let mírně poklesla z 45.586 hektarů v roce 2009. Značně však poklesl počet vinařských producentů: zatímco v roce 2009 bylo 20.181 vinařství, v roce 2015 už jich byla 14.133, o 30% méně. 
Osazená plocha vinic révou vinnou byla v roce 2015 celkem 45.439 hektarů, asi o 94 hektary, resp. o 0,2% méně než v roce 2009. Zatímco bílé odrůdy zaznamenaly ve srovnání s rokem 2009 nárůst o 2,3% na 30.502 hektary, výsadba modrých odrůd poklesla o 4,9% na 14.937 hektarů. 
Znamená to, že 67,1% vinic je osázených bílými odrůdami a 32,9% modrými. Tím se Rakousko velmi podobá sousednímu Německu, kde je poměr produkce bílých a červených vín 2:1 téměř stejný. Celková plocha německých vinic je více než dvojnásobná.

Srovnání spolkových zemí

Niederösterreich zůstává s 28.145 hektary a podílem 61,9% největší rakouskou vinařskou zemí. Následují je Burgenland s 12.249 hektary (27,0%), Steiermark s 4.324 hektary (9,5%) a v Vídeň s 581 hektarem (1,3% ). Vinice v ostatních spolkových zemích se ve srovnání s rokem 2009 zvětšily o 57 hektarů na celkových 140 hektarů.
Grüner Veltliner je na 14.376 hektarech vinic a má na všech bílých pěstovaných odrůdách podíl 47,1%. Vinice s Veltlínským zeleným také mají největší nárůst ze všech odrůd od roku 2009 (+ 6,3%). Modrým odrůdám dominuje s 6.311 hektarem a podílem 42,3% odrůda Zweigelt.

Oblíbené odrůdy

Grüner Veltliner je v Burgenlandu na 1.258 hektarech, v Dolním Rakousku na 12.920 hektarech a ve Vídni na 171 hektaru. Ve Štýrsku ale s 701 hektarem vinic dominuje Welschriesling, v ostatních zemích pak Riesling (18 ha). Z červených odrůd vede v Dolním Rakousku (3.521 ha) a ve Vídni (36 ha) Zweigelt, zatímco v Burgenlandu Blaufränkisch (2.632 ha), ve Štýrsku odrůda Blauer Wildbacher (432 ha) a v ostatních zemích odrůda Blauburgunder (10 ha).

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania