Přeskočit na hlavní obsah

První dron začal ve vinicích v Napa pracovat, ne jen měřit

Vrtulník deset stop nad vinohrady

Tým Yamaha Motor v Napa
Dne 18. května byl na kalifornských vinicích ve vlastnictví Venge Vineyards v Calistoze proveden první komerční postřik ve Spojených státech pomocí bezpilotního dronu. Je to vůbec poprvé, kdy nad Kalifornií drony nejen zaznamenávají počasí, ale rovnou pracují.
Dron se jménem R-MAX pochází z dílny Yamaha Motor Corp. Tento vrtulník se liší od běžných dronů, se kterými létají fanoušci, řekl Brad Anderson, manažer Yamahy.
Místo běžného fotoaparátu má R-MAX k dispozici dvě nádrže s celkovými 16 litry postřiku. Při letu se pohybuje ve výši 10 stop nad vinicemi. "Všechny naše lety jsou nízké a pomalé," řekl Anderson. Otáčející se rotor pomáhá postřiku klesnout na listy révy a postřik tak zefektivnit.

Získání certifikace a zkušeností

Vůbec první let dronu v Napa Valley byl proveden nad vinicemi společnosti Silverado Farming, kde R-MAX apikoval postřik proti padlí. Pro Yamahu je počátek komerčních služeb pro zemědělský průmysl se strojem R-MAX vyvrcholením několikaleté spolupráce s Federal Aviation Administration, aby stroj získal odpovídající certifikace, stejně jako spoluprací s výzkumníky z University of California v Davisu.
Brittany Pederson ze Silverado Farming říká, že R-MAX nabízí vinohradníkům slibné řešení. "Výsledky zkoušek na experimentálních vinicích v Oakville byly dost silné a daly nám důvěru k zahájení vlastních experimentů s R-MAX."
Na vinicích o menších výměrách a na strmých svazích je letecký postřik dobrou alternativu k ručnímu postřiku. Navíc traktory při provádění postřiků nevhodným způsobem zhutňují půdu.

Bezpilotní dron

Dron může létat pouze ve dne a jeho lety musí být alespoň 500 stop od nezúčastněných osob, nádob, vozidel a konstrukcí.
Šedesát čtyři kilogramů vážící R-MAX stojí mezi 100 až 150 tisíci USD, ale zakázníci ho nemusí kupovat, zaplatí si jen za provedení samotného postřiku. Cena ještě nebyla stanovená, potvrzuje Anderson, ale bude závislá na terénu, aplikovaném posřiku, lokalitě a její velikosti. Dodal, že v současné době jsou v Napa k dispozici dva tyto drony.

Tisíce strojů v provozu

R-MAX je v provozu od roku 1997 a zaznamenal už více než 2 miliony letových hodin. Bezpilotní technologie se v Japonsku používá už 25 let, ale ve Spojených státech je zcela nová. Testy R-MAX byly zahájené v srpnu 2012 na pokusné stanici UC Davis v Oakville a v sousedních vinařstvích Robert Mondavi Winery a Harlan Estate.
V současnosti je v provozu po celém světě 2500 Yamaha R-MAX dronů, které postřikují více než 2,4 milionu akrů zemědělské půdy ročně. Většina je v Japonsku, kde se drony používají pro postřiky mnoha plodin včetně rýže, pšenice, sóji a zeleniny.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.