Přeskočit na hlavní obsah

Německým vinohradům dominuje bílé

Ve vinicích především bílé odrůdy

Podle Deutsche Weininstitut (DWI), který čerpá údaje z Federálního statistického úřadu, se rozloha vinohradů s bílými odrůdami v roce 2015 opět zvýšila asi o 2.000 hektarů na celkových 67.074 hektarů. Z celkové plochy vinic 102.543 hektary je podíl bílých 65,4%. Podíl červených odrůd je tak 34,6%, resp. 35.469 hektarů.
Vinice v Horním Porýní
Nejvíce sázené odrůdy byly vloni Rulandské bílé a Rulandské šedé, jejichž plocha vzrostla o 320 a 269 hektarů. S celkovými 4.973 hektary Rulandského bílého jsou němečtí vinaři stále světovou jedničkou a s 5.947 hektary Rulandského šedého jsou na druhém místě za Itálií.
Ryzlink rýnský tradičně zaujímá první místo ve statistice německých odrůd. Výměra vinic v roce 2015 opět mírně vzrostla o 0,7% na 23.596 hektarů. Falc je s 5.814 hektary největší německá oblast Ryzlinku, po níž následuje Mosela s 5.387 hektary. V globálním měřítku je přibližně polovina vinic Ryzlinku rýnského v německých pěstitelských oblastech.
Speciální odrůdy i nadále poměrně dynamicky rostou. Sauvignon Blanc je nyní na 894 hektarech, což odpovídá nárůstu plochy o 5% ve srovnání s předchozím rokem. Aromatická odrůda Scheurebe, jejíž vyšlechtění pěstitelem Georgem Scheu letos slaví sté výročí, zůstala s 1.414 hektary poměrně stabilní.

Zastoupení červených odrůd

Z červených odrůd drží v Německu nejvyšší pozici Rulandské modré. Vinice o rozloze 11.784 hektarů se ve oproti loňskému roku nezměnily. V mezinárodním srovnání je Německo po Francii a Spojených státech třetím největším producentem Rulandského modrého na světě.
Nárůst v pěstování mezinárodních červených odrůd není nijak výrazný. Například výměra vinic s Merlotem vzrostla v roce 2015 pouze o 20 na 619 hektarů a s Cabernet Sauvignonem o 5 na 364 hektary. Odrůdy jako Shiraz a Cabernet Franc se v loňském roce pěstovaly na 61 a 51 hektaru.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania