Přeskočit na hlavní obsah

Nadprodukce španělského vína snížila jeho cenu. I pověst?

Továrna na víno

Pracovník ve Virgen de las Viñas
Pro mnohé vinařství vyvolává představu zvlněných vinic, dubových sudů a klenutých sklepů. Ale v družstevním vinařství Virgen de las Viñas, největším producentovi v největší španělské vinařské oblasti, má výroba podobu obřích ocelových tanků a hadic připojených k cisternám. Zaměstnanci pracují na tři směny a výroba běží 24 hodin denně. 
"Nechceme tvořit víno - vyrábíme víno," potvrzuje Isidro Rodríguez, technický ředitel společnosti. "Jsme opravdu továrna."
Toto je neromantická strana vinařství v regionu Castile-La Mancha, který představuje polovinu španělské produkce vína. Většina z ní se prodává jako sudové víno a vyváží se do zahraničí.
Zatímco španělští výrobci chrlí obrovské množství vína, někteří zvažují, zda sázka na objem byla nejlepší strategií, protože díky nadprodukci klesly ceny vína i pověst země.

Nadporukce sráží cenu

Výrobci sudového vína v Castile-La Mancha jsou pochopitelně hrdí na státem podporované systémy zavlažování i mechanické sklizně zavedených s pomocí dotací Evropské unie. Ve spojení s relativně nízkými náklady na pracovní sílu jim nová infrastruktura umožnila snížit cenu vín na polovinu i méně oproti Francii.
Nabízí se srovnání mezi Španělskem a Itálií. V roce 2000 obě země vyvážely své víno za stejné průměrné ceny, 1,41 EUR za litr. Ale v roce 2014 už Itálie prodává své víno v průměru za 2,5 EUR za litr, zatímco Španělé za 1,17 EUR i výrazně méně.
V tomto období se italský vývoz zvýšil o 15% podle objemu a Španělska o 154%. Ale výnos Španělska z exportu dosáhl pouze 2,6 bilionu EUR, asi polovinu hodnoty vývozu italského.
Španělské sudové víno předstihlo na evropském trhu Itálii a směřuje především do Francie, kam nyní prodává asi 500 milionů litrů, z čehož je asi 90% sudové víno za průměrnou cenu 0,4 EUR za litr. A Francie vyváží téměř 250 milionů litrů sudového vína v průměru za 1,24 EUR, za třikrát tolik. Zdá se téměř jisté, že i španělské víno se stává součástí francouzského vývozu, jen s větší přidanou hodnotou.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania