Přeskočit na hlavní obsah

AREV podpořil vinohradnictví na strmých svazích

Náročné vinice na strmých svazích

Na svém zasedání v české Lednici dne 27. května podpořilo AREV, Assembly of European Wine Regions, vinohradnictví na strmých svazích. K tématu připravila komise pro vinohradnictví na strmých svazích 22. dubna v Bernkastel-Kues na Moselle rezoluci, kterou zasedání na jižní Moravě projednalo a schválilo a v minulém týdnu vydalo.

Rezoluce

V řadě evropských regionů jsou vinice na strmých svazích nebo terasách o svažitosti vyšší než 30%.
Tento typ vinohradnictví je klenotem, který má být podporován a zachován pro budoucí generace, protože je synonymem kvality, biologické rozmanitosti, udržitelného zemědělství a krásné pečlivě udržované krajiny. Jako takové je vinohradnictví na strmých svazích součástí evropského kulturního dědictví, které by mělo být zachováno.
Tento typ vinohradnictví velmi často provozují malá a někdy i velmi malá rodinná vinařství. Pro vinaře v těchto zónách představuje vinohradnictví na strmých svazích velkou výzvu, protože je náročné na ruční práce a je dražší, než vinohradnictví provozované v rovinách.

Jedinečnost a její budoucnost

AREV zdůrazňuje jedinečný charakter těchto vinic, které mají četné a rozsáhlé funkce od ekonomické přes ekologickou a sociální až po kulturní a turistickou.
Zajištění budoucí udržitelnosti a rozvoje vinohradnictví na strmých svazích s cílem zlepšit účinnost i budoucí vyhlídky těchto vinařů vyžaduje politickou podporu na evropské a národní úrovni.

V současné se žádné evropské texty, a to ani předpisy a zákony, ani opatření podpory, tomuto konkrétnímu typu vinohradnictví nevěnují. Stávající opatření jsou nedostatečná a mnoho z těchto vinic je opuštěných!

Navrhovaná opatření

Je zřejmé, že
  • využívání vinic na strmých svazích nebo terasách předpokládá nákladné vybavení a někdy ani tuto mechanizaci nelze využít,
  • takové vinohradnictví znamená významné dodatečné výrobní náklady, které mají za následek ztrátu konkurenceschopnosti,
  • budoucnost tohoto nenahraditelného typu vinohradnictví má mnoho funkcí z hlediska ekonomiky (vedení vinice, příležitosti v oblasti zaměstnanosti a ekonomický potenciál území), kulturní krajiny (turistika a vinařský cestovní ruch) a ekologie (ochrana proti erozi, schopnost zadržovat vodu),
  • předvídatelně vzroste tlak způsobený novým systémem práv na výsadbu,
  • zvyšuje přenos pěstování révy vinné ze strmých svahů do rovin, a
  • by došlo k vážným ekonomickým, sociálním a ekologickým důsledků, pokud by tyto jedinečné vinice byly opuštěny nebo nebyly využívány.
Členské regiony AREV proto naléhavě požadují uznat vinohradnictví na strmých svazích v zásadách evropské zemědělské politiky a jeho neocenitelný ekologický, ekonomický a sociální význam ve formě:
  • roční dotace určené na odškodnění vinařů za dodatečné náklady na využívání vinic na strmých svazích nebo terasách v rámci prvního pilíře společné zemědělské politiky (ES) č. 1308/2013 vedle stávajících opatření stanovených v národních programech podpory,
  • uznání v druhém pilíři využívání vinic na strmých svazích jako jedno z opatření na agro-environmentální podporu,
  • zařazaní jako vysoce prioritní opatření v oblasti životního prostředí při vytváření a využívání vinic na strmých svazích nebo terasách,
  • zohlednění specifik vinohradnictví na strmých svazích v každé připravované evropské legislativě, která se bude například týkat rostlinolékařské péče s pomocí létajících přístrojů, a
  • členské státy a regiony musí být oprávněné určit, že přesazování vinic z příkrých svahů může být realizované opět jen na strmé svahy.

Smysl rezoluce je zřejmý a nelze v ní přehlédnout to, co například švýcarské vinohradnictví na strmých svazích a terasách prosadilo a realizuje již mnoho let. Paradoxně se tak Evropa inspiruje předpisy země, kterou sama nutí přijímat své předpisy. (Například šumivé víno z vinařské obce Champagne v kantonu Vaud na etiketě nesmí v Evropě nést její označení.)

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.