Přeskočit na hlavní obsah

AREV podpořil vinohradnictví na strmých svazích

Náročné vinice na strmých svazích

Na svém zasedání v české Lednici dne 27. května podpořilo AREV, Assembly of European Wine Regions, vinohradnictví na strmých svazích. K tématu připravila komise pro vinohradnictví na strmých svazích 22. dubna v Bernkastel-Kues na Moselle rezoluci, kterou zasedání na jižní Moravě projednalo a schválilo a v minulém týdnu vydalo.

Rezoluce

V řadě evropských regionů jsou vinice na strmých svazích nebo terasách o svažitosti vyšší než 30%.
Tento typ vinohradnictví je klenotem, který má být podporován a zachován pro budoucí generace, protože je synonymem kvality, biologické rozmanitosti, udržitelného zemědělství a krásné pečlivě udržované krajiny. Jako takové je vinohradnictví na strmých svazích součástí evropského kulturního dědictví, které by mělo být zachováno.
Tento typ vinohradnictví velmi často provozují malá a někdy i velmi malá rodinná vinařství. Pro vinaře v těchto zónách představuje vinohradnictví na strmých svazích velkou výzvu, protože je náročné na ruční práce a je dražší, než vinohradnictví provozované v rovinách.

Jedinečnost a její budoucnost

AREV zdůrazňuje jedinečný charakter těchto vinic, které mají četné a rozsáhlé funkce od ekonomické přes ekologickou a sociální až po kulturní a turistickou.
Zajištění budoucí udržitelnosti a rozvoje vinohradnictví na strmých svazích s cílem zlepšit účinnost i budoucí vyhlídky těchto vinařů vyžaduje politickou podporu na evropské a národní úrovni.

V současné se žádné evropské texty, a to ani předpisy a zákony, ani opatření podpory, tomuto konkrétnímu typu vinohradnictví nevěnují. Stávající opatření jsou nedostatečná a mnoho z těchto vinic je opuštěných!

Navrhovaná opatření

Je zřejmé, že
  • využívání vinic na strmých svazích nebo terasách předpokládá nákladné vybavení a někdy ani tuto mechanizaci nelze využít,
  • takové vinohradnictví znamená významné dodatečné výrobní náklady, které mají za následek ztrátu konkurenceschopnosti,
  • budoucnost tohoto nenahraditelného typu vinohradnictví má mnoho funkcí z hlediska ekonomiky (vedení vinice, příležitosti v oblasti zaměstnanosti a ekonomický potenciál území), kulturní krajiny (turistika a vinařský cestovní ruch) a ekologie (ochrana proti erozi, schopnost zadržovat vodu),
  • předvídatelně vzroste tlak způsobený novým systémem práv na výsadbu,
  • zvyšuje přenos pěstování révy vinné ze strmých svahů do rovin, a
  • by došlo k vážným ekonomickým, sociálním a ekologickým důsledků, pokud by tyto jedinečné vinice byly opuštěny nebo nebyly využívány.
Členské regiony AREV proto naléhavě požadují uznat vinohradnictví na strmých svazích v zásadách evropské zemědělské politiky a jeho neocenitelný ekologický, ekonomický a sociální význam ve formě:
  • roční dotace určené na odškodnění vinařů za dodatečné náklady na využívání vinic na strmých svazích nebo terasách v rámci prvního pilíře společné zemědělské politiky (ES) č. 1308/2013 vedle stávajících opatření stanovených v národních programech podpory,
  • uznání v druhém pilíři využívání vinic na strmých svazích jako jedno z opatření na agro-environmentální podporu,
  • zařazaní jako vysoce prioritní opatření v oblasti životního prostředí při vytváření a využívání vinic na strmých svazích nebo terasách,
  • zohlednění specifik vinohradnictví na strmých svazích v každé připravované evropské legislativě, která se bude například týkat rostlinolékařské péče s pomocí létajících přístrojů, a
  • členské státy a regiony musí být oprávněné určit, že přesazování vinic z příkrých svahů může být realizované opět jen na strmé svahy.

Smysl rezoluce je zřejmý a nelze v ní přehlédnout to, co například švýcarské vinohradnictví na strmých svazích a terasách prosadilo a realizuje již mnoho let. Paradoxně se tak Evropa inspiruje předpisy země, kterou sama nutí přijímat své předpisy. (Například šumivé víno z vinařské obce Champagne v kantonu Vaud na etiketě nesmí v Evropě nést její označení.)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania