Přeskočit na hlavní obsah

Úspěchy na soutěži Concours Mondial de Bruxelles 2016

Bruselské soutěžení v Plovdivu

Třiadvacátý ročník již řadu let "cestovní" soutěže Concours Mondial de Bruxelles 2016 po loňské návštěvě Jesola v italském Venetu letos zavítal do bulharského Plovdivu. Do svého štítu si vetknul poslání o třech bodech:
  • Umožnit producentům porovnat se a identifikovat nové příležitosti
  • Zprostředkovat distributorům možnost sestavit atraktivní portfolio vín z celého světa a vybojovat tak své místo na globálním trhu
  • Umožnit spotřebitelům identifikaci vín, která se jim budou líbit a která jim poskytnout maximální potěšení za své utracené peníze
Při přihlašovacím poplatku 150 EUR za jeden vzorek se sešlo 8750 vín z 51 zemí, které ve dnech 29. dubna až 1. května hodnotilo 320 hodnotitelů 54 národností. Podle dnes ohlášených výsledků byly udělené celkem 2494 medaile, z toho 80 Velkých zlatých, 792 Zlaté a 1622 Stříbrné. 
Zde je jejich přehled podle jednotlivých zemí.



Concours Mondial de Bruxelles 2016 Grand Gold Gold Silver Total
Argentina 3 7 12 22
Australia
18 12 30
Belgium
3 3 6
Bosnia and Herzegovina
1 1
Brazil
1 4 5
Bulgaria 4 49 58 111
Croatia
2 1 3
Czechia
4 12 16
Egypt

1 1
France 11 166 394 571
Georgia
1 5 6
Germany
3 4 7
Greece
8 16 24
Hungary 1 1 2 4
Chile 1 45 87 133
China 1 8 2 11
Israel
1 1 2
Italy 13 121 240 374
Lebanon
2 4 6
Luxembourg
5 8 13
Macedonia

2 2
Mexico 2 7 11 20
Moldova
3 8 11
Morocco

3 3
Netherlands

1 1
New Zealand
2 5 7
Peru
2 3 5
Portugal 16 114 227 357
Romania 1 4 15 20
Serbia 1

1
Slovakia 1 7 18 26
Slovenia

4 4
South Africa 3 28 60 91
Spain 18 158 341 517
Switzerland 1 10 19 30
Turkey 1 3 19 23
Ukraine
1 1 2
United States
8 17 25
Uruguay 2
1 3
Total 80 792 1622 2494

Medaile do Česka

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania