Přeskočit na hlavní obsah

Moldavsko zavede chráněná označení původu

Apelace zamíří na etikety vín

Sklepy Mileştii Mici
Moldavský parlament má před sebou závěrečné čtení zákona o chráněných zeměpisných označeních (CHZO), chráněných označeních původu (CHOP) a zaručených tradičních specialitách. Podle tohoto zákona budou producenti získávat právo na CHZO a CHOP u Státního úřadu pro duševní vlastnictví poté, kdy doloží potvrzení, že jejich produkty jsou v souladu s podmínkami stanovenými v technických požadavcích. Osvědčení o právu užívání CHZO a CHOP bude vydáváno zdarma.

Harmonizace s EU

Pro víno a vinné produkty z hroznů pocházejících z vymezených oblastí budou označení CHZO a CHOP přiděleny za předpokladu, že to bude povolené v technických specifikacích a jejich dodržování bude prováděné pod dohledem příslušného orgánu.
Tento zákon má zjednodušit práci výrobcům zboží s CHZO a CHOP. Obecně pak platí, že návrh zákona harmonizuje celý postup s normami Evropské unie, protože moldavští vinaři se zavázali zřídit takový systém značení do konce letošního roku.

Projekt podpořily americké fondy 

Do zákona o systému chráněných zeměpisných označení se promítly zkušenosti kolegů z Rakouska, Itálie a Rumunska. Na nákladech zavedení tohoto systému se výrazně podílely zdroje organizace USAID a celý pětiletý projekt má rozpočet 21.800.000 USD, z čehož je 5 milionů USD grant. Jeho cílem je pomoci moldavským producentům stát se konkurenceschopnějšími na evropských trzích, když dnes je Moldavsko na 82 pozici z celkových 144 v celosvětovém indexu tohoto ukazatele.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+